Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Minipivovary vracejí českému trhu bývalou pestrost, říká sládek Kočka

  14:10aktualizováno  14:10
Minipivovar není většinou založený jen na pivu. Celkový dojem dotváří také jídlo, atmosféra, prostředí a personál. Viceprezident Svazu minipivovarů a „kočovný“ sládek Jan Kočka je přesvědčen, že boom vaření piva v Česku pomohl hlavně pestrosti nabídky.

Létající sládek Jan Kočka. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Jsou Češi odborníci na pivo, nebo jenom jeho zdatní konzumenti? Nedávný marketingový trik Gambrinusu alias Patrona je krásným příkladem, že stačí označení minipivo a všichni si libují, jak skvělé pivo pijí. Přitom se jednalo o gambrinus.
Pivo má pořád spíš image levného alkoholu, o kterém se není třeba bavit a každý mu rozumí, tak jako kupříkladu fotbalu. Ale díky nastupující generaci pivařů, která má naštěstí nový pohled na pivo díky cestování, poznávání nejen pivního světa a odlišnému přístupu k životu, se situace lepší. Mladí nežijí ve stejném stereotypu jako „odcházející“ generace, tedy v pití „deseti kousků“ každý večer. A protože pivní pestrost očekávají od minipivovarů, nelze se divit, že jsou dnes „in“ a zmiňovaný Gambrinus využil novou situaci ve své reklamní kampani. Nejspíš zjistil, že po letech masáže většinového pivaře společným popíjením u mladých neuspěje, tak využil toho, co mu poradila analýza trhu. Že dnešní pivař žije jinak.

LÉTAJÍCÍ SLÁDEK: Pivo má zatím image lůzra. Čeká nás rivalita s vinaři

Prospívá současný boom minipivovarů kvalitě piva?
Boom minipivovarů prospívá zejména pivní pestrosti. Menší množství uvařeného piva v jedné várce dává minipivovarům šanci vařit a nabízet mnohem pestřejší nabídku piv, pivních stylů. Pivo se ve světě vaří v přibližně stovce základních pivních kategorií, s podskupinami je to ještě košatější nabídka. Těžko budou soupeřit s velkovýrobci, kteří se zaměřují na pivo až s roční trvanlivostí.

Nepomohl boom minipivovarů těm „velkým“ tím, že musí více bojovat o zákazníka?
Stačí se podívat na nabídku velkovýrobců a je to jasné. Nefiltrované verze jejich hlavních piv, svrchně kvašená piva, seriály měsíčních speciálů, to vše byla ještě před pár lety fikce. Navíc „velcí“ začali s mohutnou propagací ciderů, které do té doby byly na okraji zájmu. Je toho dost, co se v malém českém pivním rybníku po nástupu minipivovarů změnilo.

V Česku už je 400 minipivovarů. Velké pivní značky táhnou stále méně

Co vede majitele minipivovarů ke vstupu do tohoto oboru? Převažují stále ti, kteří to dělají hlavně kvůli pivu?
Je to asi jako v každém oboru, o kterém se mluví a píše. Navíc pivo u nás má pořád status národního nápoje. Pokud se do projektu nezapojí člověk, který pivo dělá srdcem, těžko lze očekávat dobrý výsledek. Na druhou stranu se v posledních letech objevují projekty, které vyžadují velké investice v řádu desítek milionů korun.

Jak se mají lidé v nabídce orientovat? Existuje rada, jak poznat dobrý minipivovar?
Minipivovar není většinou založený jen na pivu. Proto převažují zařízení fungující jako restaurační pivovary. A tam celkový dojem tvoří nejen pivo, ale i jídlo, atmosféra, prostředí a personál. Záleží tedy, jestli pivař dává přednost nabídce pivní škály v daném pivovaru, celkové atmosféře, nebo přidané hodnotě v podobě kupříkladu pivních lázní. Co se týče samotného piva, žijeme v digitálním světě a internet nabízí mnoho cest, jak si předem zjistit, jak si který pivovar stojí. Nejlepší je samozřejmě osobní zkušenost.

Fotogalerie

Není nabídka minipivovarů příliš omezená?
Opět záleží na tom, co pivař preferuje. Obecně se dá říct, že nabídka piva je u minipivovarů mnohem pestřejší než u těch velkých. Jsou tu sice takové, které si vystačí s ležákem českého typu, na druhou stranu jsou i pivovary, které dobře uvaří i desítky pivních stylů za rok. Tomu, že se české pivovarnictví vrací k pestrosti, která tu kdysi byla – než ji minulý režim sešněroval do desítky a dvanáctky k nedělnímu obědu – se dnes říká trend. Já bych to ale viděl spíše jako návrat k normálu.

Nenaráží současný boom minipivovarů na nedostatek dobrých sládků, kvalitních surovin a podobně? Pokud jeden sládek dělá receptury a dozoruje vaření piva v pěti až šesti minipivovarech s technologií od stejné firmy, nejsou piva příliš stejná?
V případě surovin se situace lepší. Nejen kvalitou nabídky, ale i pestrostí a dostupností. Bublinu o nedostatku kvalifikovaných sil a s tím souvisejícím úpadku vaření piva v minipivovarech jsem zaslechl u velkých pivovarů. Nedomnívám se, že sládek nutně potřebuje vysokoškolské vzdělání.

Praxe, chuť se zlepšovat a nové nápady spolu s možností dalšího studia přispívají k rozšíření rozhledu. Svaz minipivovarů pořádá spoustu školení, přednášek, seminářů, které pokrývají témata od sanitace až po legislativu. A co se týče samotného vaření piva? Pokud máte pivovary od jednoho výrobce, vaření piva dozoruje jeden sládek, neznamená to, že piva musí chutnat stejně. Můžete mít slady z různých sladoven, kvasnice z různých zdrojů a nemalou roli hraje i místní voda.

Autor:
Témata: Alkohol, lázně, Pivo, pivovar


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.