ČEZ tvrdí, že pokud vše proběhne hladce, klesnou domácnostem od počátku příštího roku ceny elektřiny o několik procent.
Smlouva o prodeji dalších 15 procent dosud stoprocentní dcery ČEZ, české přenosové ČEPS, ministerstvu práce a sociálních věcí za 3,4 miliardy by měla být uzavřena během příštího týdne. Řekl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Odkládací podmínkou transakce je souhlas Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Konečná cena ČEPS bude upravena na základě auditu. Po převodu akcií bude vyhotoven druhý znalecký posudek ČEPS a cena případně ještě jednou pozměněna, dodal Kříž. Vypracování druhého ocenění si vyžádal Osinek.
„Jsme připraveni, bude-li včas dotažena tato transakce, k 1. lednu zajistit, aby došlo ke snížení elektrické energie pro domácnosti,“ řekl po podpisu smluv generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl.
Podle Míla bude snížení cen patrné zejména v pěti z osmi distribučních firem, ve kterých společnost získá majoritu. Ceny elektřiny pro domácnosti stanovuje jednou ročně Energetický regulační úřad. Ten již dříve nezávisle na transakci avizoval, že prostor pro snížení cen elektřiny od 1. ledna možná bude.
Fond se nejprve pod smlouvy o ČEZ nepodepsal
Fond národního majetku 14. června přibrzdil převod distributorů elektřiny na ČEZ a části přenosové soustavy na stát. Odmítl totiž podepsal příslušné smlouvy, které měly obchod stvrdit. Důvodem byl podle fondu nesoulad mezi usnesením vlády a stanoviskem prezidia FNM a valné hromady ČEZ.
„Fond národního majetku za současné situace nemůže realizovat usnesení
vlády z 12. června, které mu ukládá zajistit podepsání kupních smluv vztahujících se k prodeji společnosti ČEZ do 14. června,“ sdělila Lucie Králová z tiskového oddělení FNM.
Podle Králové totiž vláda rozhodla, že další posudek na ocenění tržního podílu v České přenosově soustavě (ČEPS), který ČEZ prodává vládě, už nebude vypracován a cena může být upravena pouze podle auditu ČEPS.
Z pozdějšího usnesení prezidia Fondu národního majetku vyplývá, že transakce je podmíněna vypracováním nezávislého znaleckého posudku tržní hodnoty akcií přenosové soustavy.
Protože by mohlo dojít k majetkové újmě mezi účastníky obchodu, podpis smluv se odkládá. „Fond přijal a provádí veškerá opatření, aby transakce byla realizována v co nejkratším možném termínu a v souladu s platnými právními předpisy,“ tvrdí Králová.
Před ministry se fond vládě nevzepřel
Valná hromada elektrárenské společnosti ČEZ za účasti ministrů financí a průmyslu schválila 3. června převod části přenosové soustavy na stát výměnou za podíly v distributorech.
Jediný významný akcionář firmy - Fond národního majetku - se tak napodruhé s výhradami podřídil květnovému usnesení vlády, jehož výkon dříve na mimořádné valné hromadě zablokoval.
Fond si jako jediný akcionář s podílem nad tři procenta (celkem drží 68 procent akcií) vymínil druhé ocenění České přenosové soustavy (ČEPS) a nákup státních podílů v osmi regionálních distribučních společnostech až po vyřešení případných právních překážek.
Další ocenění státních podílů v distribučních společnostech FNM nežádal, neboť jejich prodej ČEZ za 32 miliard korun je dán květnovým privatizačním rozhodnutím vlády. Odborníci ale tvrdí, že podíly v distributorech mají cenu až 50 miliard korun.
Podle původního vládního plánu měl stát oplátkou za podíl v přenosové soustavě oceněné soudním znalcem Robertem Matičkou na téměř 12 miliard korun převést na ČEZ své podíly v osmi distribučních společnostech v držení Fondu národního majetku.
Valná hromada ČEZ schválila také výplatu hrubé dividendy ve výši 2,50 koruny na akcii. Celkem tak z loňského čistého zisku 6,434 miliardy korun na dividendy uvolní celkem 1,480 miliardy korun, což představuje asi 23 procent. Část zisku se použije na povinný příděl do rezervního fondu (322 milionů korun), 75 milionů přesune firma do sociálního fondu tak, jak ji k tomu zavazuje kolektivní smlouva. Na tantiémy členů představenstva a dozorčí rady bude ze zisku uvolněno 14 milionů korun. Zbývajících 4,543 miliardy korun zůstane nerozděleno. |
Mezi jejich cenou a cenou ČEPS byl rozdíl 17 miliard korun, který by vládě doplatila elektrárenská společnost. Matičkův odhad ale analytici označili za příliš vysoký, a tak se teď cena 66 podílu v přenosové soustavě stanoví na základě prvního i druhého ocenění.
První vládní návrh této transakce přitom počítal s doplatkem 25 až 35 miliard. Podíl v přenosové soustavě převezme dceřiná firma fondu Osinek.
Zablokování rozhodnutí stálo Němcovou křeslo
O převodech podílů měla rozhodnout už mimořádná valná hromada 20. května, Fond národního majetku se ale rozhodl na poslední chvíli operaci zablokovat.
„Jediným důvodem nesouhlasu fondu jsou technické a právní nedostatky v současné fázi připravované transakce. K dnešnímu datu nejsou mimo jiné vyřešeny právní záležitosti týkající se akcií v držení obcí a měst a tzv. zlatých akcií Fondu národního majetku, tedy akcií se zvláštními právy pro český stát. Prozatím také nebyla uzavřena smlouva mezi společností Osinek a znalcem, který prodávané podíly na základě rozhodnutí soudu oceňoval,“ vysvětlila tehdejší mluvčí FNM Jana Víšková.
Na hlavu dnes už bývalé šéfky fondu Zdenky Němcové se ale snesl hněv ministra průmyslu Miroslava Grégra a později i ministra financí Jiřího Rusnoka. Ten se nejdříve postupu fondu zastal, později ale jako šéf prezidia FNM prosadil odvolání Němcové ke konci května.
Němcové vyčetl, že vládu neinformovala o právních problémech spojených s privatizací. Výkonná ředitelka ale tvrdila, že ministr Rusnok informace měl a měl vládu informovat sám. „Je to politický boj,“ prohlašovala.
„Nejedná se o žádnou politickou odplatu. Tímto postupem bylo silně poškozeno dobré jméno České republiky ve vztahu k zahraničním investorům. Řeči o politických odplatách jsou pouze zakrýváním neschopnosti případně neloajality,“ prohlásil šéf státní kasy v on-line rozhovoru iDNES minulý týden.
Vláda je ve slepé uličce
Vzniklá situace vládě a především největšímu zastánci transakce ministrovi průmyslu Miroslavu Grégrovi značně ztížila pozici v posledním velkém převodu majetku organizováném současným kabinetem. Hrozí dokonce, že sjednocení distributorů a ČEZ už nedokončí.
Podíl v přenosové soustavě si mezi sebe má rozdělit Osinek - ponechá si 51 procent - a ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho 15procentní balík poslouží jako kapitál pro budoucí sociální pojišťovnu.
Na druhé straně by měl fond prodat společnosti ČEZ podíly v Severočeské energetice, Severomoravské energetice, Středočeské energetické, Východočeské energetice a Západočeské energetice. Výrobce elektřiny tak v těchto firmách získá majoritu.
V Jihočeské energetice a Pražské energetice, kde nevlastní majoritu ani stát, ani ČEZ, prodá Fond národního majetku po 34 procentech akcií.
V případě dalšího státem neovládaného distributora, Jihomoravské energetiky, by měl správce státního majetku prodat do rukou ČEZ 32procentní podíl. Elektrárenská firma dnes v jihomoravském distributorovi drží dvě procenta, a tak získá blokační minimum. Zbytkové, asi čtrnáctiprocentní podíly, stát převede opět na sociální pojišťovnu.
Větší část z doplatku by měl ČEZ podle dřívějšího vyjádření svého finančního ředitele Petra Vobořila státu splatit letos ve druhém pololetí. Podle rozhodnutí vlády má stát dostat poslední splátku nejpozději 30. června 2006.
