Na summitu vznikla nová pravidla na zodpovědnější hospodaření vlád, která musí implementovat země eurozóny a mohou také všichni ostatní včetně Česka. Mezi nejdůležitější body patří trestání zemí, které budou mít příliš vysoké rozpočtové schodky nebo existence dvou záchranných fondů a k tomu financování MMF. (čtěte PŘEHLEDNĚ: Jak chce Brusel zpřísnit rozpočtovou disciplínu)
Jsou to vesměs pozitivní návrhy, na druhou stranu ale zafungují až dlouhodobě. Navíc je dohoda v mnoha bodech příliš vágní. Například se mluví o sankcích pro rozpočtové hříšníky, ale neví se, jaké vlastně budou.
"Zarazilo mě, že sankce nejsou definované. Jsou automatické, nebo spíše poloautomatické, ale neví se, jaké. Je to slabé místo dohody. Mělo být jasně řečeno, jaké sankce budou následovat při jakém typu porušení. Třeba, že se sáhne na příspěvky ze strukturálních fondů, nebo že bude uplatněna finanční sankce," řekl iDNES.cz ekonom Patria Finance David Marek.
Podle ekonoma ČSOB Jana Čermáka jde střednědobě nebo dlouhodobě o kroky správným směrem. "Žádný příslib ale nedokáže uklidnit situaci do té míry, aby aukce, které budou nabíhat na začátku příštího roku, nevyvolaly paniku. Tu uklidní jen ECB, případně MMF tak, že pomohou zemím překonat problém s likviditou," tvrdí.
Na mysli má především obnovení kredibility vládních dluhopisů, které se staly pro banky rizikové. Některé banky navíc mohou trápit i nové požadavky na navýšení kapitálové přiměřenosti. To znamená, že si stranou musí odložit větší objem peněz na krytí možných rizik.
Teď musí přijít škrty a masivní nákup toxických dluhopisů
Také podle Marka může další uklidnění přinést Evropská centrální banka, která by měla zahájit masivnější výkup dluhopisů rizikových zemí, a tím jim pomoci překlenout nejistou dobu. Zásahu centrální banky by ale mělo předcházet prosazení úsporných balíčků v jednotlivých zemích - zejména v Itálii, Francii, Belgii a Španělsku.
Dohoda ze summitu o nových rozpočtových pravidlech zmiňuje i půjčku 200 miliard eur Mezinárodnímu měnovému fondu. Peníze by fondu půjčily centrální banky eurozóny (dobrovolně i další země EU) a fond by následně půjčil peníze ohroženým zemím v Evropské unii. Proč tak složitě?
"Celé to řešení je zbytečně kostrbaté a trochu podivné. Očekávám, že na to finanční trhy neskočí," říká ekonom David Marek, který zároveň objasňuje možné důvody tohoto kroku. Podle něj jde vůbec poprvé o zapojení peněz z centrálních bank, které se dosud záchranných akcí nezúčastnily a Evropané věří, že touto cestou přispějí i mimoevropské země. Důvod je ale ještě jeden.
"Politici věří, že když peníze půjdou přes MMF, tak se zapomene, že jde o peníze centrálních bank a že půjde v podstatě o tištění peněz na sanaci evropských vlád. MMF by měl být takovým bílým koněm, aby se zatajilo, že se centrálních banky zapojily do řešení rozpočtových problémů," uzavřel Marek.
