Půjčka je jedním z bodů závěrečné dohody pátečního eurosummitu ke krizi v eurozóně. V objemu 200 miliard eur by ji Mezinárodnímu měnovému fondu měly poskytnout země Evropské unie. Ten by peníze použil na léčbu zemí eurozóny.
Z celkové sumy má dát eurozóna 150 miliard eur a zbytek sedmadvacítky 50 miliard eur. Příspěvek zemí bez eura je ale dobrovolný, na ČR by připadal podíl 89 miliard korun.
MMF má výhoduPůjčky od Mezinárodního měnového fondu mají takzvanou senioritu. To znamená, že pokud se stát, který půjčku přijal, dostane do potíží, splatnost úvěru MMF má přednost před splatností ostatních závazků. Úvěry, které krachujícím zemím poskytuje přímo eurozóna, takto jasně definovanou přednost nemají. |
MMF má ve fondu dalších 390 miliard eur a je šance, že by finančně na obnovu Evropy přispěly i další země mimo Evropu. To je jeden z důvodů, proč EU půjčuje fondu a ne přímo problémovým zemím v eurozóně. Dalším důvodem je, že má pozici silnějšího věřitele (viz box).
Otázka, zda státy půjčku poskytnou, či ne, se stala politickým i ekonomickým tématem posledních dní. Vede se řada sporů. Mimo jiné není jisté, zda to situaci v Evropě uklidní. Peníze totiž země půjčí ze svých centrálních bank, přesněji z jejich devizových rezerv, které jsou zainvestovány do cizích státních dluhopisů - mimo jiné dluhopisů problémových zemí eurozóny. Ty jsou už nyní příliš vysoko, a jejich výprodeje mohou proto vyvolat další paniku.
Velmi se liší i názory na to, zda to Česku uškodí. Zatímco bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer tvrdí, že je půjčka pro ČR přínosem, šéf České národní banky Miroslav Singer ji odmítá. Stejně tak se nelíbí ministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) a premiéru Petru Nečasovi (ODS).
Premiér: Vláda půjčí MMF, ale až po všech ostatních zemích EU
"Už minulý týden jsem řekl, že jsem k ní velmi skeptický. Je to velmi vysoká částka a vláda by podle mého názoru měla požádat Českou národní banku o její uvolnění z devizových rezerv jen v případě, že by všechny ostatní země mimo eurozónu půjčky poskytly a nám by hrozila izolace," řekl Petr Nečas v úterním vydání Lidových novin.
Ministr financí Miroslav Kalousek se také staví k půjčce odmítavě. Podle něj je to z fiskálního hlediska nevýhodné a vysoce rizikové. Ve hře je ale i politika. "Osobně se domnívám, že si Česká republika může dovolit negativní postoj jenom tehdy, pokud by nezůstala osamocená jen s Velkou Británií a orbánovským Maďarskem," přidal Kalousek. V podobném duchu se vyjádřil i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Podle něj by ČR neměla zůstat v izolaci.
Prezident Václav Klaus oponuje. "Předem si zužovat svobodu našeho rozhodování argumentem, že se bez našeho přijetí bruselského plánu dostaneme do jakési izolace, je mylné. Strašení izolací jsme si v posledních letech užili dost a teď jsme v důsledku toho v těžko řešitelném evropském problému," uvedl v pondělí.
Proti půjčce se staví i Věci veřejné. "Nemůžu s tím souhlasit, pokud by nedošlo k potrestání řady přehmatů bankéřů několika evropských bank. Jedno bez druhého nejde," sdělil médiím předseda VV Radek John.
Naopak ČSSD by peníze fondu svěřila s tím, že je důvěryhodným věřitelem, který bude schopen dostat finanční prostředky ze zadlužených zemí zpět. Stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek vyčetl Kalouskovi váhání. "Měl by říci jasné slovo a vysvětlit například to, že když je ČR požádána o 3,5 miliardy eur podpory pro MMF, tak to neznamená, že bude snižovat mzdy státním zaměstnancům či utrhávat důchodcům poslední skývu od huby."
Proti půjčce je i drtivá většina čtenářů, kteří hlasovali v pondělí v anketě iDNES.cz. (výsledky hlasování najdete zde)
