Jedenašedesátiletý John Mawson se svou ženou Sandrou žijí v těsném domě na kopci poblíž anglického Consettu. Figurují v patnácti firmách, jenomže doteď prý nevěděli, čím se zabývají. Byl to pro ně údajně šok, když zjistili, že jedna z firem, které vedou, jménem Thunder Flash Entertainment, provozuje internetové stránky s tvrdým pornem.
„Měli jsme propůjčit jen naše jména,“ kroutí hlavou senior a bývalý pracovník v supermarketu. Podobný osud nesdílí sám. Loutkami, které podezřelým firmám na globálním on-line trhu vydělávají miliony liber, se stali další obyvatelé města. Agentura Reuters, která o případu informovala, uvedla, že podobnou roli má 400 lidí z třicetitisícového města a jeho okolí. Někteří z nich se agentuře svěřili, že o tom vůbec nevěděli.
Podle agentury místní umožňují fungování zhruba 1 000 firem, které provozují poker, obchodní modely vydělávající na internetové reklamě, prodeji čistících prostředků nebo doplňků stravy a zdravé výživy. Tyto firmy často operují jen mimo Velkou Británii.
Osobou v pozadí, která celý kolotoč řídí, je Simon Dowson, pětatřicetiletý muž, který se po městě prohání v černém mercedesu. Žije na zrekonstruovaném statku poblíž města, tvrdí však, že už svůj byznys utlumil.
Dowson „vyrábí“ prázdné firemní schránky, do kterých do řídících funkcí dosazuje obyvatele Consettu.
Zpravidla jde o lidi, kteří nemají zkušenosti s podnikáním, jejich role například je přeposílat Dowsonovi za několik liber měsíčně poštu. Dowson tvrdí, že pomáhá internetovým podnikatelům, kteří provozují „rizikový“ byznys, aby mohli přijímat povolení k transakcím platebními kartami. Za poplatek v řádu tisíců liber zakládá nové prázdné firmy jako je Thunder Flash, kterým naoko pomáhá britská adresa.
V rámci svým firem Brinken Merchant Incorporations (BMI) a EMB Management Solutions nově vzniklým firmám údajně zajišťuje daňové a další administrativní záležitosti. Tento muž pak mimo jiné vyhledává v ulicích města ředitele do těchto firem. Tento byznys mu podle jeho slov vynášel 1 milion liber ročně. Teď tvrdí, že společnost BMI zrušil, nicméně jeho druhá firma stále funguje a zajišťuje správu pro 70 firem.
„EMB žádné subjekty do budoucna nezakládá,“ sdělil agentuře Reuters. Svou činnost prý utlumil po dlouhém šetření, které provedlo ministerstvo obchodu. Na základě toho prý on loňska nedosazuje do firem „lidi z ulice“ a společnosti nadále nepřijímají od zákazníků kreditní karty.
Česká paralela
K podobným příběhům však není třeba chodit až do Británie. Byznys s bílými koňmi se rozbujel i v Česku, například v severočeských Teplicích. Nejméně desítky obyvatel města a jeho okolí podle zjištění iDNES.cz sehrály roli takzvaných bílých koní ve stovkách firem. Některé z nich figurovaly v podvodech při předváděcích akcích, při nichž se okrádali senioři.
„S některými firmami podnikám, ale těch je poměrně málo. Co se děje s ostatními, nevím. Dával jsem většinou generální plnou moc,“ svěřil se Robert Javůrek, který se svou matkou bydlí na ubytovně. Ještě letos v dubnu vystupoval jako statutární orgán o šedesáti firem v ČR a dalších třiceti na Slovensku. Dalšími obětmi se stali bezdomovci nebo drogově závislí Tepličané (čtěte reportáž o tom, jak se Teplice staly rájem bílých koní).
Vliv lidí, kteří tahají při podezřelých obchodech v Teplicích za nitky, však sahá dál. Vazby obchodníků s firmami a bílých koní se prolínají například v Kladně a dalších městech (čtěte zde).
