Na vině jsou extrémní výkyvy počasí ve Francii, Itálii a Španělsku, tedy v zemích, které jsou největšími producenty vinné révy a vína na světě. Organizace OIV očekává meziroční pokles produkce o 8 procent na 247 milionů hektolitrů. V důsledku toho se mohou zvýšit ceny nápoje králů a ztenčit zásoby, které v minulosti nabobtnaly v důsledku nižší poptávky kvůli světové finanční krizí.
Zdražení vína už avizovali tuzemští vinaři, kteří hlásí špatný rok rovněž kvůli počasí. Hroznů je méně a navíc se zhoršila kvůli počasí i jejich kvalita - jsou méně cukernaté. Víno tak zřejmě podraží v průměru o 20 korun na lahev jakostního vína. (čtěte Za víno si připlatíme)
Výrazný propad produkce se letos očekává v Itálii. Odhady hovoří o úbytku 23 procent při vinobraní na 39,3 milionu hektolitrů. O 19 procent na 36,7 milionů hektolitrů se sníží produkce va Francii. Země vínu zaslíbená tak čeká podle zpráv Evropské komise nejhorší sklizeň od roku 1945. Ve Španělsku má produkce klesnout o 15 procent na 33,5 milionu hektolitrů. Výpadek nabídky bude obrovský. Jen ve Francii činí odhadem přes 1,5 miliardy lahví o objemu 0,75 litrů.
Některá malá vinařství to může dohnat do velmi nepříjemné situace. Podle Ruperta Millara z magazínu The Drinks Business je to může donutit prodat svá rodinná vinařství, pokud nenajdou oporu u bank. Sám však není schopen predikovat, jak vážné problémy jim může situace přinést.
Mimo Evropu situace není tak zlá. Například australští pěstitelé očekávají nárůst o 6 procent na 13,9 milionů hektolitrů a vinaři v Argentině dokonce o čtvrtinu na 11,8 milionu hektolitrů. V USA, které jsou čtvrtým největším producentem vína na světě a největším trhem vůbec co do spotřeby, se očekává propad jen o 1 procento. Data za Čínu, která loni vyprodukovala 11,4 milionu hektolitrů, nejsou k dispozici.
