Na seznam nekalých obchodních praktik chce Jourová zařadilt různou kvalitu potravin v podobných obalech. Několik testů v tuzemsku (podrobnosti v tomto a tomto článku), ale i na Slovensku (slovenský přehled rozdílných potravin najdete v tomto článku) ukázalo na praxi, kdy je spotřebitel zpravidla z východních zemí Evropy na kvalitě šizen.
V dubnu se také představí metodika kontrol v unii, podle které by se měly dozorové orgány řídit. Na metodice nyní pracují zástupci 15 členských států. „V dubnu bude komise schvalovat nový seznam nelegálních praktik,“ uvedla Jourová. Na seznamu by se měla objevit právě odlišná kvalita potravin.
Jourová chce dále navrhnout, aby se spotřebitelé mohli spojit proti výrobcům v případě zjištění odlišné kvality potravin v různých státech a podávat hromadné žaloby. „Myslíme zcela vážně, že vymýtíme dvojí kvalitu potravin ze společného evropského trhu,“ dodala.
Měla by se různá kvalita stejných potravin z evropského trhu vymýtit?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 9. února 2018. Anketa je uzavřena.
Milion korun na kontroly
Po vytvoření metodiky by měly začít intenzivnější kontroly ze strany členských států. České ministerstvo zemědělství na ně má letos vyhrazen milion korun, dodal ministr zemědělství Jiří Milek (za ANO).
Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman uvedl, že největší přínos k vymýcení různé kvality má již příklady. Například obchodní řetězce Globus a Kaufland se podle něj zavázaly, že v jejich obchodech různá kvalita v jiných zemích nebude.
Řetězec Globus sdělil, že označení privátních značek v ČR ponesou pouze výrobky, které jsou identické s německými. Dokončení změny sortimentu by mělo být hotové v červnu. „Produkty dodavatelů, které nesou označení privátních značek Globusu, podléhají ještě zevrubnějšímu drobnohledu, než je běžné. Počet kontrol i náklady na testování a celkový dohled nad kvalitou výrobků řetězec zdvojnásobil,“ řekla mluvčí Pavla Hobíková. Globus má nyní pod privátní značkou 667 výrobků, z toho u 402 je stejné složení i výrobce jako v Německu.
Častou argumentací výrobců jsou podle Jourové různé chuťové preference v jednotlivých státech EU. To ale podle ní může být abstraktní pojem. Pokud výrobce, jako příklad uvedla Coca-Colu, prokáže, že provedl rozsáhlé testování chuťových preferencích, bude moci mít rozdílné složení i nadále, dodala.
Pod pojmem dvojí kvalita potravin se rozumí například používání náhražek masa ve východních státech Evropské unie u výrobků, které na západě mají v sobě maso. Podobně je tomu u menších podílů ovoce například v jogurtech.
Tématu dvojí kvality se na půdě Evropského parlamentu věnuje Olga Sehnalová (ČSSD). Ta úsilí vítá, ale varuje před přílišným optimismem. „Cíl je ještě poměrně daleko, byť jsme k němu blíže než v roce 2011, kdy jsem poprvé Evropskou komisi ohledně dvojí kvality interpelovala,“ uvedla s tím, že v europarlamentu vzniká vlastní zpráva o dvojí kvalitě.
Záměr Jourové, který podle Sehnalové není nový, musí nejprve podpořit Komise jako celek a musí na něm nalézt shodu i členské státy v Radě a Evropský parlament.
