Do svatého Martina se vínem nikdo nechlubí

  • 3
Nové beaujolais zná celý svět, ale co moravské svatomartinské či pofrancouzštělé nouveau? "Vinaři na Moravě určitě všichni. Do jedenáctého listopadu, tedy do svátku svatého Martina, si nikdo letošním vínem nepřiťukne," vysvětluje Tomáš Beseda z Národní banky vín.

Nejde o nic jiného než zapomenutou a posléze tajně udržovanou tradici, kterou lidem moravští vinaři začali připomínat v průběhu devadesátých let.

Zvláštní příloha
VÍNO 2003

Podle staré tradice právě na svatého Martina zašel majitel vinic za svým vinařem, aby se mu pochlubil novým vínem. Podle něho se pak rozhodl, zda bude vinařových služeb využívat i další rok. Právě přiťuknutí sloužilo jako stvrzení dohody.

Ať už mladé moravské putuje do obchodů a vinoték pod názvem Svatomartinské či Moravavíno Nouveau, rok od roku se ho prodá více.

"Snažíme se lidi i obchodníky přesvědčit, že mladé víno má něco do sebe. Prodáme řádově tisíce lahví," říká Jaroslav Hlaváč z Vína Mikulov.

Spolu s vinnými sklepy ve Valticích a Znovínem Znojmo dodávají Moravavíno Nouveau. Všechny tři firmy tvrdí, že prodej mladého vína vylepšuje jejich celkový prodej jen o minimum. Přesto těch, kteří mladé víno prodávají, rok od roku pomalu přibývá.

Moravští doplácejí na nejednotnost. Nejenže se mezi sebou nemohou dohodnout na společném názvu, ale ani na jednotném termínu jeho otevírání. V tom Moravu stále na celé čáře porážejí Francouzi. - více o letošním Beaujolais Nouveau zde

Le beaujolais nouveau est arrivé

Na první sudy vína z nového ročníku čekávali lidé s napětím jistě i dříve. Opravdová horečka ale vypukla teprve poté, co jeden z vinařů kraje Beaujolais přišel před čtyřmi desítkami let s nápadem uvádění nového vína na trh.

Díky tomu se množství prodaného mladého vína znásobilo padesáti. Někteří lidé celou záležitost s novým "božolé" považují za zbytečný humbuk, kvůli němuž se bezvýznamným průměrným a podprůměrným vinařům z této oblasti podaří za velmi dobré ceny prodat víno, které by jinak stěží našlo odbytiště.

Faktem ale je, že v deseti zdejších crus a zpravidla i v osmatřiceti zdejších obcích (vína se prodávají pod označením Beaujolais Villages appelatation, případně Beuajolais Villages... plus název vesnice) se dají koupit velmi dobrá vína.

Vůně a chuti se rok od roku mohou v drobných nuancích lišit, ale vždy by se v dobrém "božolském" měla dát vycítit chuť třešní a hořké čokolády.

Proč to tak je, je malou záhadou. Nicméně, rodí se v symbióze zdejší žulovité půdy, odrůdy gamay, které se nikde jinde nedaří tak dobře, jako zde a technologii výroby. Většina zdejších výrobců používá stejnou, tedy kvašení celých bobulí.
Radek Pecák, autor je spolupracovníkem iDNES