Víte, jaký je rozdíl mezi špekáčkem a opékáčkem? První musí být z masa, druhý může být z náhražkových surovin - maso mohou nahradit drůbeží separáty nebo sója. Tak to požaduje vyhláška, kterou před třemi lety vydalo ministerstvo zemědělství, aby vrátilo kvalitu některým typickým českým výrobkům.
ČTĚTE TAKÉ:
Ministerstvo zamýšlí zrušit předpisy pro špekáčky
Jak to bylo?
Každý ví, že špekáček není nic zdravého. Každý si však také z dětství pamatuje, že není lepší prázdninová pochoutka než špekáček nabodnutý na klacku a opečený na ohni. Jenže tahle typická česká masná pochoutka to nemá v poslední době vůbec jednoduché. Pojďme se podívat na její příběh. MF DNES její kvalitu sleduje už několik let.
Když se před 12 lety zrušily všechny socialistické normy pro výrobu potravin a nahradily je jen zdravotní limity, kvalita uzenin se prudce snížila. Nejvíc se to projevilo právě u špekáčků. Část řezníků - těch, kteří nechtěli uzeniny vyrábět ze sóji a semletých kostí - sama přišla s návrhem, aby se legislativně odlišily kvalitní výrobky od nekvalitních.
Ministerstvo zemědělství vydalo vyhlášku, která říká, jak má který masný výrobek vypadat a z čeho má být vyroben. Do té doby žádná pravidla neexistovala a někteří výrobci toho dokázali patřičně využít: dodávali na trh výrobky, které měly k těm původním hodně daleko. Každý mohl vyrobit špekáček, ale i párek nebo vysočinu či herkules, jak chtěl, kromě zdravotních požadavků nebyl ničím omezován.
Vyhláška špekáčky zlepšila
Když jsme testovali špekáčky poprvé v roce 2002, nedopadlo to slavně. Všechny se sice jmenovaly špekáčky, ale byly mezi nimi velké rozdíly. Víc bylo těch, které se na ohni spekly tak, že se člověk jen stěží prokousal k masu. Toho v něm ostatně mnoho nebylo, o to víc měly mouky, sóji a především drůbežího separátu, tedy masa strojně odděleného od kostí.
Když jsme test zopakovali po dvou letech, kdy už vyhláška rok platila, byly celkově špekáčky lepší. A především se ukázal velký rozdíl mezi špekáčkem a tím, který se jmenuje jinak.
Potvrdily to i analýzy, které pro MF DNES zpracovali v těchto dnech ve Státním veterinárním ústavu v Praze. Rozdíl mezi špekáčkem za 59 korun za kilo a opékáčkem, který ve stejném obchodě stál 45 korun, je výmluvný: zatímco první obsahoval jen maso, druhý byl vyroben z drůbežích separátů a sójových bílkovin.
Zákazník ztratí možnost výběru
Dnes se ministerstvo chystá vyhlášku, kterou s velkou slávou uvedlo do života, znovu změnit. Nesplnila totiž to, co si od ní všichni slibovali. Dodatečně se zjistilo, že se vztahuje jen na české výrobky.
"Současný stav ztrácel logiku. Čeští producenti byli svázáni pravidly, která dovozci nemuseli dodržovat," vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Tomáš Loskot.
"Takže se na jejich místo v obchodech dostaly výrobky třeba z Polska nebo ze Slovenska, kde žádné předpisy o jejich kvalitě nemají. A protože to nejsou závadné výrobky, pouze výrobky jiné kvality, nemůžeme jejich dovoz zakázat. Nikdo nemůže bránit pohybu zboží na jednotném evropském trhu."
Změna vyhlášky by se podle něj měla týkat měkkých salámů a masných konzerv. "Navrhujeme vyřadit z ní Lečo s klobásou, Hovězí na divoko, Maďarský guláš, Chalupářský guláš," uvádí Loskot. "Změny by se naopak neměly dotknout tvrdých salámů a šunek."
O přesné podobě vyhlášky se zatím diskutuje i se svazy spotřebitelů, které se obávají, že kvalitní špekáčky zcela zmizí z trhu. Podle předsedy Českého svazu zpracovatelů masa Jaromíra Klouda se pro zákazníky nic nezmění. Je přesvědčen, že kvalitní špekáčky v obchodech zůstanou.
U každého výrobku totiž bude uveden obsah masa, ale toho skutečného, tedy kosterní svaloviny. Nikoliv jako dosud, kdy se do celkového obsahu masa započítávaly třeba i separáty. "Lidé by se měli řídit podle obsahu masa, a ne podle názvu, kvůli kterému jsou pak domácí výrobci biti."
