Mertlík chce jiné stavební spoření

Ministr financí Pavel Mertlík chce zpřísnit podmínky, za nichž stát podporuje stavební spoření. Podle jeho představ by příspěvek měli dostávat jen lidé, kteří úspory využijí na bytové účely. "Ano, takovou věc připravujeme, ale určitě by to neplatilo od příštího roku," řekl ministr. Stavební spořitelny až dosud uzavřely přes tři miliony smluv s klienty, z nichž mnozí se netají, že takto spořit nezačali kvůli pořízení či úpravě bydlení, ale proto, že tento druh spoření je velmi výhodný.

Ministr financí však volá po úspoře státních peněz a uvádí hlavní argument: miliardy tekoucí do stavebního spoření se efektivně nepromítají do nové bytové výstavby.
Přesně opačným směrem než Mertlíkův plán se vydali autoři novely zákona, kteří navrhují zvýšit státní podporu stavebnímu spoření na dvojnásobek.

V parlamentu se tak příští měsíc očekává ostrá diskuse, zástupci čtyřkoalice žádají, aby stát místo současných maximálních 4500 korun ročně dával devět tisíc korun. "Chceme motivovat lidi, aby více spořili, získali vyšší částku a snáze se dostali k bytu," tvrdí poslanec Pavel Svoboda.

"Považuji to za pokrytectví lidí, když na jedné straně volají po omezení výdajů daných zákonem a na druhé straně navrhují tohle," reagoval ministr Mertlík na snahy zvýšit dotace.

Letos stát přispěje na spoření šesti miliardami. Stavební spořitelny přitom vyplatí klientům na bytové účely zhruba třikrát více. "Tak do tří až pěti let by to však mohlo být už šestkrát tolik," tvrdí člen představenstva spořitelny Wüstenrot Pavel Pektor.
Řada odborníků na financování bydlení přesto říká, že stát při podpoře stavebního spoření utrácí peníze značně neefektivně.

"Je nejvyšší čas, aby se to omezilo, je to plýtvání peněz. Na podporu hypoték dosud stát vyplatil jen půl miliardy korun a s jejich využitím se postavilo stejně bytů jako ze stavebního spoření," tvrdí František Pavelka z Českomoravské hypoteční banky. Experti také často uvádějí, že lidé stejně stavební spoření využívají především kvůli výhodným úrokům.

Stavebním spořením lze s využitím státních dotací dosáhnout až třináctiprocentního ročního zhodnocení a na konci pětiletého cyklu lze veškeré peníze použít třeba i na koupi dovolené či nového auta. U pětiletého termínovaného vkladu v bankách je přitom možné aktuálně získat maximální roční výnos kolem pěti procent.

Ve využívání stavebního spoření jen pro "spoření" však mnozí nevidí nic závadného. "Je to jeden z nejlepších subvenčních projektů, podařilo se, co bylo jeho cílem: stimulovat lidi k úsporám.

Je pravda, že správný název by měl být: státem podporované spoření. Ale omezit současné podpory nepovažuji za správné. Spoření je pozitivní pro celou ekonomiku," soudí šéf rozpočtového výboru parlamentu Vlastimil Tlustý.
Devět miliard korun výdajů v příštím roce podle něho jen potvrzuje, "jak je to úspěšné".

Pavel Pektor z Wüstenrotu varuje, že omezení podpory by podlomilo celý systém. Jeho základ je v tom, že i když někdo jen spoří a čerpá státní dotace, mají díky tomu spořitelny dostatek zdrojů na financování bytových potřeb druhých klientů. "Na Slovensku to před třemi lety omezili jen na bytové potřeby a pak se museli vrátit k původní šíři podpor, protože jim to ohrožovalo celý systém," tvrdí Pektor. Řada klientů totiž ztratila o stavební spoření zájem.

Pokud projdou návrhy na zvýšení podpor pro stavební spoření, tlak na státní rozpočet značně stoupne. Poslanec Pavel Svoboda v důvodové zprávě novely uvádí, že stát by při zdvojnásobení podpory vyplácel o jednu až jednu a půl miliardy korun navíc. "V každé důvodové zprávě musí být dopad na rozpočet, ale připouštím, že je to trochu hádání z koule," řekl.

Pokud by všichni klienti začali více spořit s vidinou vyšších dotací, mohl by brzy stát vyplácet až 18 miliard korun. "Takto dramatické to rozhodně být nemůže," tvrdí ale Svoboda.

Zdvojnásobení podpory je podle Tlustého nerealistické. "Podvědomě každý cítí, že to je nerozumné. Určitě by ale stálo za úvahu zvyšovat podporu podle růstu inflace," řekl šéf rozpočtového výboru.

Text důvodové zprávy pro zvýšení dotací obsahuje naprosto přesné formulace, které ve svých materiálech používají stavební spořitelny. Například, že jedna koruna od státu podpoří osm korun investic do bytové výstavby nebo že to podporuje vytváření nových pracovních míst. "Konzultoval jsem to se všemi stavebními spořitelnami, nechal jsem si poradit od odborníků a přeji si, aby trh stavebního spoření fungoval dobře. Rozkývat ho by byla chyba," říká Svoboda.

Jiní odborníci však tvrdí, že světové trendy podpory bytové výstavby se mění. "Stále více se to přibližuje komerční bázi bez státní podpory. A případná státní podpora se soustřeďuje na formy adresné podpory. Jde rovnou ke stavebníkovi a nemusí být podmínkou, aby měl stavební spoření nebo hypotéku. Je jedno, kde si úvěr vezme," tvrdí František Pavelka z Českomoravské hypoteční banky.

Stavební spoření považují za neefektivní i zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví, což nedávno zdůraznil prezident svazu Milan Veverka.