Ukázalo se, že portugal je jen průměrná odrůda a průměrný byl i ročník 2001. "Doufal jsem, že se setkáme i se skvělým modrým portugalským. Bohužel portugal nás nepřekvapil, protože jsme hodnotili jen ročník 2001, který nebyl nijak vynikající," řekl po degustaci, jež se opět konala v Národním salonu vín ve Valticích, předseda komise Fedor Malík, významný enolog, degustátor a znalec vín ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě.
V testu nebylo tentokrát ani jedno přívlastkové víno. Jednoduše proto, že ročník 2001 nepatřil k těm vydařeným. Počasí vinařům příliš nepřálo a hrozny nedozrály do takové cukernatosti, aby se z nich dala vyrobit kvalitnější přívlastková vína.
Třebaže odrůda Modrý Portugal nemá u spotřebitelů příliš dobrý zvuk, netřeba ji zatracovat. Všechna vína, která získala bronzovou medaili, jsou příjemná, pitelná a u stolu nezklamou. "Myslel jsem, že to bude podstatně horší," prohlásil jeden z
|
Kolik cukru mají vína | |
|
druh |
stupňů cukernatosti |
|
stolní |
od 11 |
|
odrůdová jakostní |
od 15 |
|
s přívlastkem kabinet |
od 19 |
|
pozdní sběr |
od 21 |
|
výběr z hroznů |
od 24 |
|
výběr z bobulí, ledové, slámové |
od 27 |
degustátorů, zkušený mikulovský vinař Antonín Peřina. "Příjemně mě překvapilo, že se v této kategorii objevilo hodně vín, která bych byl sám schopen konzumovat, a dokonce je i doporučit k jídlu."
K jakému? Víno Modrý Portugal je lehčí, a hodí se tedy dobře k lehkým pokrmům, třeba k italské kuchyni. "Dovedu si ho představit k těstovinám, které jen lehce zamažu tukem a trochou masa," říká Peřina. "Portugal ročníku 2001 bych doporučoval podávat trochu podchlazený," dodává profesor Malík. "Ne úplně jako bílé víno, ale dejme tomu na čtrnáct až šestnáct stupňů, aby se jeho nepříjemnosti chladem trochu zmírnily."
|
Kvalita ročníků v Česku |
|
1991 **** |
| Poznámka: * slabší kvalita, ** průměrná, *** velmi dobrá, **** vynikající Pramen: V. Kraus, J. Kopeček: Setkání s vínem (Radix) |
Víno této odrůdy by mělo mít jemně rubínovou barvu, vůni ovoce a květin, méně tříslovin a harmonickou měkkou chuť. Nejvíc se ideálu přiblížil vítěz testu Modrý Portugal z Moravských vinařských závodů v Hukvaldech, který v Tesku prodávají za pouhých 70 korun. Dvakrát až třikrát dražší portugaly z firmy Víno-Vín Morava v Mutěnicích, z Révovínu Velké Bílovice a z Vinařství Springer v Bořeticích zůstaly bez medaile, zato s charakteristikami "pěkné jen na pohled", "chemicky a sensoricky neuleželý produkt" nebo "průměrné stolní víno". Nejhůř dopadl portugal Vinium Novum z Vinařství Petra Skoupila ve Velkých Bílovicích, který nebyl hodnocen kvůli vadě korku u obou lahví.
|
Víte, že Modrý Portugal nejspíš vůbec nepochází z Portugalska? Přečtěte si tento článek. |
Důvod, proč Modrý Portugal není takový, jaký by mohl být, je třeba hledat u pěstitelů vína, nikoliv u jeho zpracovatelů. "Sklepmistři tady kromě jednoho dvou případů odvedli s tím, co dostali, velmi dobrou práci," míní Antonín Peřina. Některé vzorky z druhé poloviny hodnotícího žebříčku byly poznamenány nezralostí hroznů. "To je zatím typické pro naše vinařství, které si zvyklo produkovat mnoho hroznů. Portugal je odrůda, kterou je snadné znásilnit do velkého množství, ale pak nemůže prezentovat kvalitu."
"Když zdejší portugal srovnáme se sousedním Rakouskem, kde je jednou z nejrozšířenějších odrůd, zjistíme, že ta vína jsou právě díky agrotechnice úplně jiná," přidává další z porotců, ředitel Vinných sklepů Valtice Marek Šťastný. Větší počet jedinců na hektar a redukce sklizně, to je podle něj cesta, jak dosáhnout lepší kvality portugalu. "Když změníme staré vinice na moderní způsob pěstování, budeme mít portugal, jako mají v Rakousku. Je to odrůda, která má u nás mnohem větší budoucnost než Cabernet Sauvignon," dodává.
 |
Výsledky velkého testu Modrých Portugalů naleznete PRÁVĚ ZDE. |
|
Slovníček |
| Barikové tóny - Tóny ve vůni i chuti, které vznikají při zrání vína v sudech typu barrique. Jsou to speciální sudy z vybraných druhů dubu, o objemu obvykle 225 l, zevnitř opálené, většinou se používají nanejvýš tři roky. Víno při zrání, případně i při kvašení v těchto sudech získává buket vanilky, hřebíčku, kokosového ořechu, páleného dřeva, kávy, kakaa, čokolády, karamelu... |
| Dochuť - Chuťový dojem v ústech, který zůstane po polknutí. Důležitá je kvalita dochuti i její délka. |
| Extrakt - Veškeré látky, které zůstanou ve víně po odpaření vody. Jedná se především o cukry, kyseliny, minerální látky, třísloviny, barviva, glycerin a bílkoviny. Obsah extraktu je důležitý pro plnost vína vnímanou senzoricky. |
| Naoxidovaná vůně - "Vůně" vína, které bylo příliš dlouho ve styku se vzduchem. Naoxidovaná vůně připomíná čerstvé jablečné slupky, které se nechají několik hodin na vzduchu. V těžších fázích této vady vůně vína připomíná ocet až aceton. |
| Perzistence - Délka dochuti, tedy jak dlouho cítíme chuťový vjem po polknutí vína. |
| Řídké víno - Víno s nízkým obsahem extraktu, zpravidla s krátkou perzistencí. |
| Živočišné tóny - Buket vína se obvykle přirovnává k vůním, které se v přírodě vyskytují (ovocné, květinové, kořenité, bylinné, někdy i chemické a jiné aroma). Řadí se k nim i živočišné tóny, které se dají přirovnat k vůni pižma, vyčiněné kůže... U některých, zvláště červených odrůd jsou tyto živočišné tóny žádoucí a dotvářejí celkový buket vína. Pokud jsou však živočišné tóny příliš výrazné, přecházející například až do zpocené koňské kůže, je to zpravidla důsledek nežádoucí mikrobiální aktivity vína. |
| Vyšší barevnost - U červeného vína rubínová nebo purpurová, sytá červená barva. Zpravidla je u červeného vína vyšší barva žádoucí. |
|
www.salonvin.cz |
