„Překvapilo nás to, protože se tendr v prvoinstančním rozhodnutí ruší ryze z formálních důvodů, které, pokud by byly pravdivé, neměly by reálný vliv na samotný průběh soutěže,“ uvedl v tiskové zprávě ministr dopravy Dan Ťok. „Svým znaleckým posudkem jsme prokazovali, že všechny vydané disky (se zadáním tendru) byly shodné,“ dodal ministr.
Z odůvodnění vydaného antimonopolním úřadem nicméně vyplývá, že problém je rozsáhlejší, než jak se na první pohled mohlo zdát.
Mýtný tendr nemusí skončit, výtky nejsou závažné, věří jednatel CzechToll |
Podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bylo totiž během vydávání podkladů k výběrovému řízení pozměněno na 30 000 dokumentů. Uchazeči, kteří si podmínky soutěže vyzvedli později, tak měli k dispozici materiál, kde byla nějak pozměněna zhruba třetina obsahu.
Nešlo přitom vždy pouze o to, že by v pozměněné variantě byly pouze začerněné osobní údaje, což už dříve ministerstvo připustilo.
Po bližším zkoumání obou variant ÚOHS například poukázal, že v takzvané anonymizované dokumentaci kromě zmiňovaných osobních údajů chyběly například adresy, na kterých jsou umístěna datová centra k stávajícímu mýtnému systému. Nebo bylo z materiálu vymazáno jméno advokátní kanceláře Jansta&Kostka, uvedl úřad další příklad.
To jsou jen některé příklady odlišností uvedených antimonopolním úřadem. Správní analýze totiž bylo podrobeno jen několik set rozdílných souborů ze zmiňovaných 30 000. „Je tedy pravděpodobné, že se obě verze dokumentace ještě více lišily,“ uvedl v odůvodnění antimonopolní úřad.
Jak se vybírá mýtné
Čištění osobních údajů
Důvod, proč se mezi osobními údaji vyskytla i jiná začerněná data, je velice jednoduchý. Úředníci po zjištění, že materiály obsahují zakázané osobní údaje, sestavili skupinu několika osob, která procházela jednotlivé dokumenty a osobně začerňovala domnělá osobní data.
Nešlo přitom o žádné experty na veřejné soutěže nebo podmínky nakládání s osobními údaji, ale o zaměstnance, kteří byli právě k dispozici. Čištění jim trvalo zhruba týden, během kterého prošli desetitisíce stran zadávacích podmínek.
Mýto v Česku
|
Ty obsahovaly na 95 000 dokumentů, jejich rozsah tak rozhodl i o způsobu, jakým ministerstvo materiály s dokumentací rozdávalo.
Pokud by je vydávalo na klasických nepřepisovatelných CD, bylo by jich pro jednoho účastníka potřeba zhruba sedmdesát. Vydávání dokumentů v papírové formě pak prakticky nepřipadalo v úvahu, a ministerstvo je proto rozdávalo na flash discích.
Použití přepisovatelného média bez seznamu poskytnutých dat však podle ÚOHS neumožňuje zpětně dokázat, že všichni účastníci měli skutečně stejné informace. Ministerstvo oponuje, že případné rozdíly fakticky žádného z uchazečů nepoškodily. Všichni zájemci o zakázku zadání pochopili a na jeho základě poslali své nabídky. Ty se navíc s výjimkou německé T-Systems cenově srovnaly mezi zhruba třetinou a polovinou odhadované ceny. Tu ministerstvo za desetiletý provoz systému stanovilo na necelých 30 miliard korun.
Pokud ministerstvo dopravy rozklad skutečně podá, rozhodování o budoucnosti zatím nepravomocně zrušeného tendru se protáhne o další měsíce. Pravděpodobnost, že by se poté dalo včas vypsat a stihnout dokončit nové výběrové řízení, se tím snižuje.
Stát totiž potřebuje nového provozovatele vybrat do konce roku 2019, kdy vyprší dodatek prodlužující smlouvu stávajícímu provozovateli, společnosti Kapsch.
Na alternativních řešeních už ministerstvo dopravy pracuje. Do tří týdnů tak chce ministr Dan Ťok vládě předložit variantu dalšího postupu. Ta by měla spočívat ve vypsání druhé soutěže na pokrytí přechodného, pravděpodobně čtyřletého období. Zákon o veřejných zakázkách totiž umožňuje pro jednu zakázku vypsat více výběrových řízení. Vítěz soutěže na přechodné období by měl výběr mýta zajišťovat do doby, než bude v dalším plnohodnotném výběrovém řízení nalezen definitivní správce mýtného systému.
