Řadu věcí, které hodlá eurozóna pomocí smlouvy zavést, Česko podporuje. Jde třeba o usilování o vyrovnané rozpočty či o automatičtější trestání rozpočtových hříšníků.
Summit v kostce |
Země se na druhou stranu podle premiéra obává možnosti případného ohrožení rozpočtové suverenity či zásahů do kompetencí jednotlivých zemí. Není prý rovněž jasné, jaké by měla smlouva dopady na vnitřní trh a na posuzování národních rozpočtů.
Česká republika si proto spolu s dalšími osmi státy mimo eurozónu vzala čas na rozmyšlenou.
"Není jasné, zda tato smlouva nebude zasahovat do kompetencí národních států jako důchodových systémů nebo zdravotnictví. Není jasné, kde a za jakých okolností dojde k přenosu z národní na evropskou úroveň, což by u nás vyžadovalo schválení referendem. Není jasné, jaký vliv bude mít (smlouva) na vnitřní trh," vyjmenoval Nečas některé z důvodů, proč ČR zatím se smlouvou váhá.
Zástupci Česka se do Bruselu vydali s plánem dohodu o záchraně eura podpořit. Už během nočních jednání na pátek však země spolu se Švédskem konstatovala, že přijetí smlouvy zváží. K názoru obou států se podle Nečase postupně přidaly všechny nečlenské státy eurozóny kromě Velké Británie, která smlouvu rovnou odmítla.
"Země, které nejsou členy eurozóny, se postupně přidávaly k pozici ČR a Švédska, což nám potvrzovalo, že náš postoj byl racionální a správný," uvedl Nečas.
Postup Česka v Bruselu chválí například prezident Václav Klaus. Opozice se naopak obává, že se tím Česko může dostat do izolace (více zde).
