Rychlovlak EC Pendolino na stanici Milano Centrale.

Rychlovlak EC Pendolino na stanici Milano Centrale. | foto: Miroslav Vyka

Nejrychlejší vlaky by mohly vyjet i za peníze soukromníků, doufá stát

  • 74
Pro financování připravovaných vysokorychlostních tratí je třeba zvážit možnost využití soukromých peněz. Tratě s rychlostí přes 300 kilometrů v hodině by bylo možné stavět prostřednictvím takzvaných PPP projektů.

„Po roce 2023 skončí hlavní zdroj evropských dotací směřujících do dopravní infrastruktury a další evropské příspěvky budou výrazně nižší,“ řekl k důvpdům financování ze soukromých peněz ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyněk Hořelica.

PPP projekty (Public Private Partnership) by se tak týkaly téměř všech chystaných vysokorychlostních tratí. „Při současné délce přípravy velkých infrastrukturních staveb lze očekávat, že na první rychlostní železniční spojení je možné získat stavební povolení až po roce 2030,“ uvedl ředitel odboru strategie Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Radek Čech.

Podobně jako u silničních PPP projektů počítá státní fond s tím, že soukromý subjekt bude trať provozovat a vybírat od dopravců poplatky za její využití. Ani v případě dlouhodobého pronájmu, například na devadesát let, by se ale podle šéfa dopravního fondu nemusely náklady na stavbu a provoz vrátit, zřejmě by bylo potřeba provoz vysokorychlostních tratí dotovat z peněz fondu. To je obdobné u dálničních projektů, kde se rovněž předpokládá, že výnosy z mýta by na pokrytí všech nákladů nestačily.

Správa železnic nyní pracuje na prvním kroku, kterým jsou technicko- provozní studie. Stanoví, jakým řešením a pro jaké rychlosti by se v Česku měly vysokorychlostní tratě stavět. Studie by měly být dokončené příští rok v květnu (více o peripetiích soutěží čtěte zde).

Rychlé vlaky v nedohlednu. Správce kolejí zrušil třetí soutěž

Mezi prvními vysokorychlostními tratěmi, které chce SŽDC stavět, jsou úseky napojující českou železniční síť do zahraničí. Kolem roku 2030 by se mělo pracovat na spojení Prahy s Německem přes Ústí nad Labem a Drážďany a rovněž přes Plzeň a Mnichov. Na Moravě jde o spojení Brna a Břeclavi s napojením na Vídeň a Bratislavu a dále pak spojení Brno - Přerov.

Vysokorychlostní propojení Prahy a Brna je chystané ve druhé vlně, která je směřovaná k roku 2050. Zde jsou dvě pracovní varianty napojení, jižní větev by měla směřovat přes Benešov a severní přes Havlíčkův Brod. V tomto balíku SŽDC ještě předpokládá spojení z Prahy do Polska buď přes Liberec nebo přes Hradec Králové.

Výběr trasy pro nové rychlostní tratě nicméně není podle Černého jednoduchý. „Všichni chtějí vysokorychlostní trať, nikdo ale nechce, aby mu vedla méně jak dva kilometry od domu,“ uvedl. SŽDC také nemá příliš zkušeností se stavbou železnic v nové trase, většina současných projektů jsou modernizace nynějších železničních tras.