Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

On-line duel

Duel o biopalivech

Ladislav Tajovský

Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze.

Jiří Trnka

Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom.
velikost textu:
vydáno 19.9.2012 8:50
Biopaliva dráždí. Zastánci jejich podpory říkají, že pomáhají zlepšit životní prostředí, zaměstnat lidi v novém oboru a tím podpořit ekonomiku. Odpůrce tyto argumenty odmítají. Podpora biopaliv naopak podle nich přírodě i ekonomice škodí. V duelu o biopalivech diskutovali Jiří Trnka z Českého sdružení pro biomasu a ekonom Ladislav Tajovský.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 19. září 2012 do 9:40

OTÁZKA: Používají se u nás dovážená nebo tuzemská biopaliva? Kontroluje někdo, odkud dovážená biopaliva pochází? Petr Hrdina
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: To je možná otázka na kolegu, osobně tyto technikálie neznám a v souhrnu problematiky je nepovažuji za klíčové. 19.9.2012 9:01
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: Obojí. Jsme součástí unie kde existuje volný pohyb zboží. Donedávna byla Česká republika spíše exportérem biopaliv do zahraničí.Dnes, kdy stoupá zájem o ně i u nás je bilance vývozu a dovozu převážně vyrovnaná. Jako v celé EU i u nás byla zavedena certifikace biopaliv, tudíž každé biopalivo, které se u nás objeví na trhu musí mít svůj certifikát včetně místa původu.
OTÁZKA: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, na co si myslíte, že lidé budou jezdit až dojde ropa? Není třeba nad tím přemýšlet už dnes? Biopaliva se mi zdají jako dobrá volba do budoucnosti. Máte jiný názor?
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: Že biopaliva jsou jednou z možností do budoucnosti je klidně možné, proti přemýšlení o nich nemám vůbec nic. Každopádně dnes biopaliva prokazatelně životnímu prostředí škodí. 19.9.2012 9:07
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: To, že by jsme se nad tím měli zamyslet je jednoznačné. Ropa je příliš cenná surovina, než aby jsme její zbytek spálili v autech. Možných alternativ je více, biopaliva jsou tou, která je již dnes dostupná a oproti jiným i relativně levná. Nicméně si nemyslím, že biopaliva mohou 100% nahradit fosilní paliva. Pravděpodobně bude existovat poměrně široký sortiment paliv pro různé druhy aut a my se budeme muset víc zaobírat jejich výběrem. Biopaliva budou vhodná především v zemích, kde jsou na pěstování jejich surovin podmínky, ve městech zase mají logiku malá auta na elektřinu. Významnou úlohu ve střednědobém výhledu určitě sehraje i zemní plyn, popřípadě bioplyn.
OTÁZKA: Co jsou to ty kritéria udržitelnosti kterými se všichni furt ohání? Nešlo by to nějak přeložit do češtiny? A jak se tedy týkají biopaliv?
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: Správná otázka jdoucí k jádru věc, ale spíš pro ty, kteří se jimi "furt ohání" - já to určitě nejsem a sám jim nerozumím. Jde podle mého názoru už od dob první zprávy Římského klubu u slepou uličku v uvažování nad těmito otázkami. 19.9.2012 9:11
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: Kriteria udržitelnosti výroby biopaliv byla zavedena v roce 2009, aby se používala pouze ta biopaliva, která chrání životní prostředí. Mezi tato kriteria například patří minimální úspora při výrobě biopaliv oproti fosilním palivům (dnes je na hranici 35% a do budoucna to bude muset být až 60%)a dále zákaz pěstovat plodiny pro výrobu biopaliv na ekologicky cenných půdách jako jsou chráněná území, lesy, mokřady a jinak cenné lokality. Každé biopalivo, které se objeví na trhu EU musí být certifikované a tedy splňovat tato kriteria.
OTÁZKA: Dobrý den, zavedení biopaliv bylo jednou z odpovědí na otázku, jak snížit objem produkce CO2 pocházejícího ze spalování ropných produktů. Je ale skutečně známa bilance produkce CO2 při pěstování plodin a výrobě biopaliv? Dostupné informace si dost odporují. Kde je tedy spíše pravda? Daniel Kraus
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: To, co uvádíte jako premisu o snížení emisí CO2, není podle mě nesporné - osobně vidím za biopalivy primárně vliv agro-průmyslových lobby. A jestliže je na výrobu litru biopaliv potřeba cca 1,3l konvenčních paliv, tak není co řešit. 19.9.2012 9:16
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: Nejsem vědec, ale vycházím ze závěrů celé řady studií, které se na toto téma vytvořily. Asi nejobjektivnější jsou studie, které používají metodu LCA, která zkoumá produkci skleníkových plynů v celém životním cyklu biopaliva od jejich vypěstování na poli až po spálení v motoru. Tyto studie jednoznačně dochází k závěru, že k úspoře emisí skleníkových plynů dochází. K tomu ostatně dochází i konkrétní audity u jednotlivých výroben biopaliv v rámci certifikace biopaliv, kde úspora CO2 musí být minimálně 35%.
OTÁZKA: Proč se nevaruje před omezeníma která biopaliva přinášejí. Hlavně když stroj stojí např přes zimu a musí mít plnou nádrž (což se všeobecně doporučuje) biosložka se usadí na spodku nádrže, plovákové komory apod. A je na problém zaděláno. To je prokázáno v praxi, některé servisy (hlavně na maloobjemové motorky a skůtry) na to již upozorňují své zákazníky a neuznávají reklamace protože to již mají uvedeno návodech na údržbu. Řešení je suchý motor (špatné řešení) nebo 100oktanové palivo (to nemá biosložku). A stabilizátory přidávané do paliva problém neřeší ty se přidávají kvůli vodě a na biosložku nemjí vliv. Díky za odpověď Michal Kladno Michal Širmer
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: Správná připomínka - klasický příklad experimentálního přístupu k těmto otázkám, který je vhodný ve vývojových závodech automobilových firem, ale nikoliv v běžném provozu. 19.9.2012 9:21
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: Velmi dobrá otázka. Co při zavádění biopaliv chybí jako sůl, je informovanost řidiče o vlastnostech biopaliv. V této oblasti existuje neuvěřitelné množství mýtů a pověr. Biopaliva jako každé palivo mají své specifické vlastnosti a tato je jednou z nich. Všichni víme, že do naftového motoru nelze nalít benzín, ale o biopalivech neví nikdo nic. Z tohoto důvodu se naše sdružení rozhodlo v minulém roce rozjet informační osvětovou kampaň "Biopaliva frčí", která by o všech vlastnostech biopaliv a nejen o nich měla řidiče informovat.
OTÁZKA: Dobrý den. Co říkáte na argumenty, že se při pěstování řepky spálí víc nafty než se ušetří jejím přidáváním do pohonných hmot? A je už naše civilizace tak zdegenerovaná, že musí půdi pro pěstování potravin používat na pěstování řepky? A pak přihlížet zdražování potravin a jejich dovozu? Tomáš Ventura
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: Viz moje předchozí odpověď, jasně. O degeneraci bych nemluvil, proč ne, jako budoucnost si to klidně dovedu představit. Stejně jako mnohé jiné alternativy. 19.9.2012 9:26
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: To je bohužel jeden z častých mýtů, který není pravdivý. Kdyby tomu tak bylo, byla by výroba biopaliv holým nesmyslem. Energetický poměr mezi energií vloženou a vydanou na výrobu biopaliv a tedy i bionafty vychází v našich podmínkách vždy kladně. Co se týká vlastního pěstování řepky, je dobré si uvědomit, že jen asi 25% řepky, která se u nás vypěstuje, je použito na výrobu bionafty. Většina se používá k výrobě potravinářského oleje.
OTÁZKA: Dobrý den. Jak je zaručeno, že u nás používaná biopaliva jsou skutečně ekologická?
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: Nijak, už jen proto, že termín "ekologická" nemá žádný definovaný obsah. Jak jsme odpovídal výše, je prakticky dokázané, že dnes tzv. biopaliva životní prostředí zhoršují - s výjimkou těch, kteří se jimi velmi pěkně živí. Těm, se žije určitě lépe. 19.9.2012 9:27
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: Certifikací biopaliv - viz předchozí odpovědi.
OTÁZKA: Dobrý den. Má otázka bude směřovat na pana Trnku. Před dvěma lety jsem se zabýval problematikou ekonomické vyspělosti OZE v českém národním hospodářství. Dva roky po té dospívám ke stejným závěrům jako tehdy. OZE, do kterých samozřejmě řadíme i biopaliva na sebe vážou zdroje, které - dle mého názoru - vedou k chybné a dá se říci až neracionální alokaci v rámci trhu. Namodelováním nabídky OZE a poptávky po OZE dojdeme k tomu, že nedojde k jejich setkání, tudíž ani vytvoření jakési racionální rovnovážné ceny. V tomto důsledku je neustále potřeba tyto zdroje dotovat aby byly životaschopné v tržním prostředí, kde o ně není až takový zájem. Trh vždy volí levnější variantu před tou dražší. Toto je přirozený zákon, který nejde jen tak obelhat. Má otázka zní: Proč podporovat OZE, tedy i biopaliva, dotacemi a udržovat je uměle při životě, když trh více poškozují než podporují? Jejich produkce stojí nákladově i ekologicky více, než u fosilních zdrojů, uvědomujete si jaké škody pácháte v ekon.ČR?
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: Nejsem, co vím, pan Trnka, takže otázku nechávám jemu... 19.9.2012 9:37
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: Otázka téměř filozofická. Nepatřím, k těm, kteří si myslí, že všechno vyřeší trh, zvlášť ocitáme-li se na velmi zdeformovaném trhu EU. Myslím si, že je na čase hledat alternativy fosilním a tedy neobnovitelným zdrojům zdroji nejlépe obnovitelnými. Biopaliva jsou v dnešní době podporována formou úlevy na spotřební dani - to je pravda. Ročně to české poplatníky stojí zhruba 1 miliardu korun. Nikdo zatím nespočítal, kolik peněz stát díky biopalivům vydělá na daních z příjmů zemědělců, výroben biopaliv, DPH, kolik ušetřil díky vytvoření pracovních míst na venkově a dalším externalitám. Podle odhadu našeho sdružení to je 1,5x více, než kolik do toho stát vložil. Co se týká konkurenceschopnosti biopaliv na trhu, díky neustálému zdražování fosilních paliv je například bioetanol na pumpě již o 12 korun levnější než benzín. Před rokem to byl rozdíl 6 korun. Pokud by tento trend pokračoval, v příštím roce bude bioetanol konkurenceschopný i bez dotace.
OTÁZKA: Mám zájem nechat si přestavět svou benzínovou Fábii na E85. Je to možné? Kdo takové přestavby dělá?
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: omlouvám se, netuším.... 19.9.2012 9:41
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: Jediné omezení přestaveb benzínových motorů na bioetanol je přímý vstřik. Pokud tedy máte motor TSI nebo FSI, kit na něj zatím na trhu neexistuje. Pokud máte předchozí generaci motorů (MPI, HTP), přestavba na tzv. FFV auto možná je. Firem, které přestavbové kity nabízí, je celá řada. Vyhněte se podezřele nízkým cenám kitů nabízených na internetu. Kvalitní přestavby stojí zdruba 8 - 10 tisíc korun včetně montáže. Hledejte informace o zárukách a následném servisu, které tyto firmy často nabízí.
OTÁZKA: Dobrý den, V čem je odlišný E85 od E10, který se prodává například v Německu a proč by měl být E85 úspěšnější. V Německu byl zaveden E10, ale potýká se s velikým nezájmem spotřebitelů.
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: Asi opět spíš na pana kolegu... Klíčová musí být reálná cena, tedy ta, která v sobě zahrnuje opotřebení motoru. Zde pramení nezájem spotřebitelů, jak píšete. 19.9.2012 9:45
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: E10 je palivo, které má do budoucna zcela nahradit dnešní benzín. Obsahuje 10% bioetanolu oproti dnešnímu benzímu, který může obsahovat pouze 5%. Důvodem, proč je toto palivo v Německu poměrně neúspěšné, je nedostatečná informovanost řidičů o tom, zda jejich vůz na toto palivo jezdit může či nikoliv. Obecně na něj může jezdit káždé moderní benzínové auto. E85 je naproti tomu palivo speciálně určené pro tzv. flexifuel vozy, speciálně k tomu upravené. Obsahuje až 85% bioetanolu a díky úlevě na spotřební dani je výrazně levnější než klasický benzín.
OTÁZKA: Dobrý den pane Trnka, jak můžete s klidným svědomím zastávat podporu něčeho, co ve svém důsledku zvyšuje světovou cenu potravin? Vždyť na takové lobbisty doplácí právě ti nejvíce potřební... A nezajímají mě Vaše naučené argumenty, když už i např. Francie "vyhlašuje válku biopalivům" a má v plánu shromažďovat globální zásoby jídla.. Není tedy něco špatně na Vašem názoru? Děkuji za odpověď Vladimír Novák
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: Nebudu panu Trnkovi sahat do svědomí. A do peněženky či na účet mu nevidím... 19.9.2012 9:53
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: Kdybych si myslel, že biopaliva jsou špatná, nezastával bych se jich. Já osobně na biopaliva nejezdím ani tak z důvodu environmentálního uvědomění, jako spíš, že za biopalivy vidím konkrétní lidi na českém venkově, kteří biopaliva pěstují na polích nebo ty, co je výrábí v lihovarech nebo výrobnách bionafty. Žádné šejky neznám a tudíž nevím, proč bych je měl podporovat. Stručně řečeno tedy podporuji česká biopaliva z českých polí. Není pravdou, že by Evropa měla málo potravin, má jich nadbytek, ale nemá je kde skladovat a tudíž musí nakupovat na světových trzích za aktuální často přemrštěné ceny. To, že v Evropě po několika nezdařených reformách společné zemědělské politiky naprosto chybí sklady, které zde mimochodem v 80. letech byly, to není vina biopaliv, ale nekoncepčních kroků Evropské unie.
OTÁZKA: Dobrý den, kolik nás (ČR) stojí podpora biopaliv ročně a kolik za to vydá průměrná domácnost? Kolik se třeba vydává v porovnání s tím na vědu a nebylo by celkově lepší peníze na podporu biopaliv směřovat například tam?
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: Co vím, tak při koupi 1l paliva jde na vrub ze zákona přimíchávané složce něco přes 50haléřů. To nevypadá závratně, ale spočítejte si to celkem. Klíčové není ani tak kolik to stojí každého z nás, ale kam ty peníze směřují. Vždy se vyplatí "sledovat stopu peněz" (citace z jednoho klasického filmu). Samozřejmě nikde není započítaný vliv na živ. prostředí u nás a globální dopad růstu cen potravin. 19.9.2012 9:57
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: Ročně stojí podpora biopaliv české poplatníky zhruba 1 miliardu korun. Vezmeme-li v úvahu, kolik na druhou stranu stát díky biopalivům získá (viz předchozí odpovědi), tak stát na biopalivech vydělává. To, kam potom tyto prostředky v rámci rozpočtu směřuje, je věc jiná. Svého času jsem měl na starosti zemědělský výzkum a musím s Vámi souhlasit, že v ČR je výzkum v troskách. Velmi bych uvítal prostředky vložené i do výzkumu biopaliv, kterých je zoufale málo.
OTÁZKA: Jaká je situace na zahraničních trzích co se týče automobilů, přestaveb a nabídky biopaliv? A jaká je v ČR? Nabízí se nějaké srovnání?
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: omlouvám se, netuším.. 19.9.2012 10:03
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: Jsou země, kde biopaliva mají mnohem delší tradici - Argentina, USA, v Evropě Švédsko, Finsko. U nás jsou biopaliva na trhu poměrně krátkou dobu, pominu-li zajímavou historii směsné motorové nafty, které jsme v Evropě průkopníkem. I za tu krátkou dobu se však biopaliva na našem trhu našla své spotřebitele a každoročně dochází k významnému růstu jak počtu nakoupených vozidel, tak množství prodaných biopaliv. Roste i počet čerpacích stanic, kde lze biopaliva natankovat - například E85 lze dnes natankovat již na 250 pumpách.
OTÁZKA: Jsou biopaliva z plodin pěstovaných na orné půdě konkurencí potravinám pro lidskou spotřebu? Co by měli zemědělci na svých polích pěstovat namísto řepy a řepky?
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: Zemědělci by měli pěstovat to, co od nich někdo chce dobrovolně koupit. To se netýká jen biopaliv. Pokud do procesu musí vstupovat dotace či zákonné nařízení (jako v případě biopaliv), znamená to, že tato logika je narušena. 19.9.2012 10:08
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: Jsou země kde biopaliva konkurencí potravinářské produkci jsou (například Holandsko nebo německo)a jsou země, kde tomu tak není. Mezi ně patří i Česká republika. Podle nedávné studie, kterou si zadalo ministerstvo zemědělství, je v České republice cca 1 mil. ha půdy využitelné pro nepotravinářské využití aniž by došlo k ohrožení potravinové bezpečnosti naší země. Pokud by biopaliva v budoucnu nahradila 10% fosilních paliv, pak na to budeme potřebovat cca 350 tisíc ha zemědělské půdy. Podle nás je tedy tento cíl v podmínkách České republiky splnitelný, aniž by došlo ke konkurenci s potravinářskou produkcí.
OTÁZKA: Je někde přesně vypočítáno kolik energie (ve formě (třeba objemu) jiného paliva) se spotřebuje na zasetí, sklizení (hnojení, ochranu proti škůdcům), rafinaci a dopravu "biopaliv"? (Jesli nakonec na jeho výrobu nespotřebujeme víc energie ve formě fosilních paliv (která stejně musíme dovézt a rafinovat) než kdyby sme je spálili rovnou?) Pavel Kural
Ladislav Tajovský, ekonom. Pedagog VŠE v Praze. Ladislav Tajovský: jasně, viz výše.. 19.9.2012 10:13
Jiří Trnka, šéf kampaně Biopaliva frčí a výkonný ředitel CZ Biom. Jiří Trnka: Energetická bilance českých biopaliv je vždy kladná. Záleží na typu biopaliva u bionafty je tento poměr 1:1,2, u bioetanolu 1:1,9. Biopaliva 2. generace mají tento poměr 1:9. Je pravdou, že energeticky nejsou biopaliva nejvhodnějším využitím biomasy - spálení pevných biopaliv se získá podstatně větší energie. Kapalná biopaliva však snižují emise skleníkových plynů hlavně ve městech, kde právě doprava je velkým problémem. Proto se biopaliva podporují i za cenu nižší energetické efektivity speciálním cílem, který je součástí evropské legislativy.

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz