Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


On-line rozhovor

On-line s analytikem České spořitelny o dluhových potížích Evropy

velikost textu:
vydáno 18.6.2012 9:55
Evropě se podlamují kvůli dluhům kolena. Na zem už spadlo Řecko a blízko k pádu má i Španělsko, Portugalsko, Itálie a Kypr. To vše proto, že pomoc poskytnutá Řecku nepomohla a setrvávající potíže strhávají dolů také další státy. Podaří se rozjetou krizi zastavit? Čtěte odpovědi analytika České spořitelny Jana Jedličky.

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 18. června 2012 do 10:39

OTÁZKA: Dobrý den Nechápu proč se všichni zadlužují, když je přece jednodušší vytisknout nové peníze ? Vytisknuté peníze se přece nemusí nikomu splácet. Roman Kratochvíl
Jedlicka: Kdyby to tak fungovalo, tak by se konečně objevilo perpetuum mobile. V praxi je to jinak. Více peněz v ekonomice, než je podloženo výrobou, dříve nebo později povede k destabilizaci hospodářství vysokou inflací. Ano, inflace je prospěšná dlužníkům, ale celkově má na ekonomiku negativní dopady. 18.6.2012 10:09
OTÁZKA: Dobrý den, Není to všechno spíše o krizi systému socialistické Evropy v čele s velkým obdivovatelem maoismu, p. Barrosem? Krize systému všemocného úředníka snažícího se o naprostou kontrolu všeho a všech, ovládajícího obrovské finanční prostředky, které čím dál hlouběji hrabe z kapes občanů Evropy, ale který není ochoten nést elementární zodpovědnost za špatná rozhodnutí. Krize systému neokeynesiánství, hlásajícího, že dluhy nejsou problém (viz. např. P. Samuelson, nositel Nobelovy ceny a významný představitel neokeanesiánství). Protože pokud na tyto otázky existuje kladná odpověď, Evropa se z dluhů nevyhrabe nikdy. Dík za odpověď Petr Vrchovský
Jedlicka: Podle mého názoru je to i o krizi "státu blahobytu". Bezprecedentní poválečný hospodářský rozvoj vedl k růstu životní úrovně, na který si občané zvykli a požadují její neustálé zvyšování. Bohužel na to ale nejsou ochotni více pracovat. Rozdíl mezi stále zvyšujícími se osobními nároky a pokulhávajícím růstem produktivity pokrývají dluhy. Někteří politici je navíc utvrzují v názoru, že pracovat se nevyplácí, že si lze dobře žít i přes nejrůznější sociální dávky. (Neo)keynesiánství bych neodsuzoval. Jeho hlavní myšlenka je víceméně v souladu se selským rozumem: v dobách blahobytu (hospodářského růstu) si dělej zásoby (přebytky státního rozpočtu), aby si je mohl využít v horších dobách (tedy deficity v době recese či krize). Většina kritiků Keynese a spol. se soustředí jen na tu druhou část. 18.6.2012 10:14
OTÁZKA: Dobrý den. Mám víc otázek. 1) Řecko nemá vyhráno. Situace je pořád špatná. Bude nutná další restrukturalizace dluhu? V jaké míře? 2) Kolik si záchrana eurozóny ještě vyžádá peněz (EU, MMF, ECB) v optimistickém a pesimistickém případě? 3) Myslíte si stále, že Řecko eurozónu opustí? Děkuji
Jedlicka: Dobrý den a děkuji za ně: ad 1) Nemá, situace je stále kritická, ale alespoň existuje naděje, že se v Řecku sestaví silná vláda s mandátem obyvatel setrvat v eurozóně => další reformy, úspory,... Privátní investoři odepsali již polovinu nominálních dluhů Řecka, přesto i při superoptimistickém scénáři šlapající řecké ekonomiky bude činit její veřejný dluh v roce 2020 zhruba 120% HPD (nyní 160%). To je nadále neudržitelné => privátní investoři odepíší další část dluhu a padne tabu a do odpisů se budou muset zapojit i veřejnoprávní investoři: ostatní veřitelské státy eurozóny v čele s Německem, Evropská centrální banka, MMF ad 2) To kdybych věděl... Můj velice hrubý "expertní odhad": optimistický - stovky miliard eur, pesimistický - ještě o řád více ad 3) Ano, myslím, že ještě v letošním roce. Ke splácení dluhů se nemůžete jen uspořit. Musíte mít i zdroj pro jejich splácení => dostatečné příjmy státního rozpočtu. Ten budete mít, když ekonomika pojede - tedy když Řekové radikálně zvýší svou produktivitu, řekněme o cca 50 %. A toho Řekové dosáhnou buď zvýšením pracovního úsilí o 50 %, nebo snížení ceny své práce (mezd) o 50 % nebo zavedením slabší měny o 50 %. Sázím spíše na poslední variantu. 18.6.2012 10:22
OTÁZKA: proč se k Řecku nepřistupuje jako k ekonomickému subjektu? Každý jiný ekonomický subjekt, který nesplácí úvěr, musí prodat svůj majetek a zaplatit dluhy. Řecko je velmi bohatý stát,má antické památky, může prodat některé ze svých ostrovů, a dluhy splatit. Byl by to odstrašující případ pro ostatní černokudrnaté národy. Věřím, že Čína,nebo emiráty, by ostrovy rádi koupili. Takhle se pouze ochraňují banky, které Řecku půjčily na nesmyslné vybavení řecké armády, který řecku vnutily zbrojařské koncerny. O tom se ale mlčí..... Znovu Vymrzovac
Jedlicka: Důvodem je mezinárodní politika. Ano, v minulosti by dost pravděpodobně dlužnický stát ten věřitelský vojensky napadl a okupoval. Naštěstí žijeme v 21. století a toto nehrozí. Stát není podnik, i když zkrachuje, nezanikne. Předmětem kritiky je dlužník - zde Řecko. Ale chybu dělali i věřitelé/investoři a nyní za své špatné investice platí ztrátami... To je tržní ekonomika. 18.6.2012 10:28
OTÁZKA: Hypoteticky- pokud Evropa dokáže formou půjček nějak "vyřešit" současnou krizi... co se stane za 5, 10, 15, 20 let až přijde čas splácet dluhy které vzniknou dnes? (Keynes tvrdil že v "dlouhodobém měřítku" jsou všichni mrtví... no bohužel on mrtvý je a my sme teď jeho zdědili ten "dlouhodobý problém co se s každým odložením jenom zvyšuje) A Jak reálná je alternativa navyšování peněžní zásoby v oběhu oproti inflaci cen surovin a energií které Evropa musí chtěj nechtěj dovážet protože tady po pár tisíciletích budování civilizace už nejsou. (resp jsou ale čistě Evropská těžba by stěží stačila na pokrytí spotřeby surovin Německa a Británie) Pavel Kural
Jedlicka: Souhlasím s Vámi, že formou půjček se krize nevyřeší, ale jen odloží na pozdější dobu, neboli získá se čas na její opravdové řešení. A to - obávám se - spočívá pouze v bolestivých úsporách, reformách, částečně i v odpisech gigantických nesplatitelných dluhů. Navyšování peněz v oběhu a možné vyvolání inflace krizi nevyřeší, jen její náklady částečně přesune z beder dlužníků (v reálném vyjádření bude dluh klesat) na bedra věřitelů/vkladatelů (v reálné vyjádření se jejich pohledávky/úspory budou snižovat). Nejsem odborník na energetiku, ale věřím v extrapolaci současných trendů => do budoucna budou čím dál více životaschopné obnovitelné zdroje, protože jejich účinnost se bude zvyšovat a pořizovací cena snižovat. 18.6.2012 10:35
OTÁZKA: Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jakou fakultu a obor jste na VŠE vystudoval, jak jste se dostal ke své práci a co je vaší denní pracovní náplní? Děkuji František Táborský
Jedlicka: Mám to štěstí, že jsem začal studovat to, co mě bavilo, a nyní v tom pokračuji i v práci. Vystudoval jsem VŠE, obor Finance. Po práci jsem napsal do pár firem, kde jsem chtěl pracovat, a nejrychlejší byl Conseq Finance. Po pár letech jsem dostal nabídku od ČS. Vedu analyticko-informační útvar nazvaný EU Office (Kancelář pro EU). Naším denním chlebem je monitorovat dění v EU z ekonomického hlediska, snažit se mu porozumět (což v současnosti není úplně jednoduché :) a informace dále poskytovat našim klientům. Kromě makroekonomické situace v EMU/EU sledujeme i kohezní politiku z EU (neboli "evropské dotace") a nyní nově rozjíždíme poradenství pro podnikatele, jak podnikat v EU. Více na www.csas.cz/eu. Také děkuji, JJ 18.6.2012 10:40
OTÁZKA: Dobrý den ja myslím že Řecku by prospěl bankrot tak bude tahnout dolů i další země Eurozony.Stáčí se podívát do nedávne historie Argentina zažila bankrot a teď je s ní prosperující země.Myslím že je špátne pumpovát do předlužených zemí další peníze.Bylo by asi lepší ten dlůh kompletně smazat snížít daně a podpořít místní ekonomiku a s toho by se pak ty dluhy postupně splácely , není možné aby lidé měly daně 30 procent na vše tím se vláda sama zadusí , čím nižší daň tím větší kupní síla. Děkují za váš názor
Jedlicka: Díky za otázku, částečně souhlasím. Řecko de facto již bankrotuje. Odborníci tomu říkají Private sector involvement (PSI) a podstatou je, že banky, investiční fondy a další soukromí věřitelé dobrovolně souhlasili s odpuštěním poloviny řeckých dluhů, které drží. Nejsou altruisti, ale pragmatici. Řekové na splacení 100% dluhu nemají a nevyloučil bych, že do budoucna budou následovat další odpisy. Ke snížení výše dluhů by bylo potřeba, aby na podobné dobrovolné odmazání části dluhů přistoupili i věřitelské státy eurozóny v čele s Německem, ECB a MMF. Řecko pro splácení potřebuje razantně zvýšit konkurenceschopnost. Toho nejsnáze dosáhnou zavedením "nové drachmy", která by skokově oslabila vůči euru, klidně i o polovinu. V Argentině to bylo podobné, během její dluhové krize tamější měna ztratila pevnou vazbu na dolar, devalvovala a umožnila ekonomice odrazit se ode dna. 18.6.2012 10:45
OTÁZKA: Dobrý den. Jaká reakcev minulosti ECB, by dle Vašeho názoru mohla zmírnit důsledky současné krize? Děkuji
Jedlicka: ECB dělá, co může, dokonce se zříká svého základního poslání - tedy pečovat o cenovou stabilitu, aby zachránila eurozónu. Zásobuje finanční trh likviditou (= půjčuje bankám až na tři roky za minimální úroky), intervenuje na dluhopisových trzích (nakupuje státní dluhopisy problémových zemí eurózóny se zkratkou PIIGS), snižuje úrokové sazby na historicky minimální hodnoty. Nyní jsou na řadě politici a občané. Politici tím, že budou reformovat+spořit a občané tím, že ty reformy budou akceptovat, protože není jiné východisko. Reformy a úspory zaberou až za pár let, do té doby ECB musí držet extrémně uvolněnou měnovou politiku. 18.6.2012 10:51
OTÁZKA: Dobrý den, nebylo by celkově lepší, aby si Evropská společnost připomněla myšlenky Adama Smithse? Přijde mi poslední dobou, že cílem není bonus v podobě prosperity, ale rovnost v chudobě, která popírá lidskou přirozenost. Nevím jak Vy, ale jsem toho názoru, že by si každý měl nést vlastní odpovědnost za své chyby a tedy by tak měli činit i banky, které s mamonem bezmyšlenkovitě půjčují s vědomím toho, že jejich chyby zaplatí daňový poplatník. Není to chyba? Nechť tedy zkrachují a o peníze nechť přijdou i ti, co jim je půjčili. Osobně mi je sympatičtější se jednou totálně zkrachovat, než se v tom marastu houpat další desetiletí. Velká deprese třicátých let taky netrvala věčně a přinesla mnoho pozitivního! Petr Ugrin
Jedlicka: Jako zaměstnanci v bankovnictví se mi na to špatně odpovídá :) Naštěstí pracuji v ČS, která žádné řecké, portugalské, irské, italské či španělské vládní dluhopisy dlouhou dobu nemá. Proto jsme také loni nemuseli vykazovat miliardové ztráty z těchto investic. Ano, souhlasím s myšlenkou návratu ke kořenům. Podnikatel/investor má být za dobrý projekt/investici odměněn ziskem a za špatný projekt/investici potrestán ztrátou. Některé západoevropské banky jsou tak veliké, že je nechat zcela zkrachovat nelze (ekonomie zná pojem "too big to fail"). Tyto je proto lepší státem zachránit. Ale tak, aby se stát díky tomu stal majoritním vlastníkem, aby to bolelo stávající akcionáře (jejich podíly se sníží ve prospěch státního) a aby byl najmut nový management. Stát by pak ten podíl neměl dlouhodobě držet, ale zprivatizovat ho. 18.6.2012 10:57
OTÁZKA: Když si od někoho půjčím peníze, tak tomu kdo my ty peníze půjčil budou logicky scházet a bude je po mě požadovat. Tak jak to, že dneska kdy každý dluží každému nikomu ty peníze neschází a ani nikdo nepožaduje ty peníze vrátit ? Roman Kratochvíl
Jedlicka: Ale schází. Schází tak, že kvůli tomu vznikla původně pouze hypotéční krize v segmentu málo bonitních klientů v USA, ta se následně rozrostla v globální finanční krizi, která se v Evropě proměnila do dluhové krize. Držitelé řeckých dluhopisů již nyní odepsali polovinu svých pohledávek a ty peníze jim tak chybí, že některé mají problém s dostatkem vlatního kapitálu. Aktuálním příkladem je nyní Španělsko. Tamější banky se spálily na španělském realitním trhu, kde splaskla cenová bublina. Řada úvěrů na financování těch nemovitostí se stala ztrátovými, banky vykazují ztráty a musí je sanovat španělská vláda. Jelikož je to nad její síly, minulý týden požádala Evropskou unii o pomoc ve výši 100 miliard eur. 18.6.2012 11:02
OTÁZKA: Je podle vás demokratické, když občany zvolený premiér Řecka chtěl udělat o opatřeních Bruselu referendum a bylo mu to zakázáno, byl odvolán a na jeho místo dosazen nikým nevolený bankéř spjatý s podvodníky z Goldman Sachs Venizelos, který je přímo zodpovědný za falšování řeckých statistik? Co říkáte tomu, že občané Řecka si nesmí rozhodnout o ekonomických opatření a musí se podřídit diktátu finančních institucí? Neměli by Řekové provést revoluci jako na Islandu? Island se z krize dostal velmi rychle.
Jedlicka: Tak to asi máte lepší informace. Já četl v médiích, že expremiér Jorgos Papandreu sám odstoupil, právě aby přechodný kabinet zemi dovedl k novým volbám, kde by voliči sami rozhodli. První pokus v květnu skončil patem, ale napodruhé to včera snad vyšlo a v Řecku se ustaví většinová vláda. No Řekové tu "revoluci" mále provedli. Radikální levicová Syriza byla kousek od vítězství. Island se dostal z krize také proto, že má vlastní měnu, která díky krizi radikálně oslabila, což ekonomiku vůči světu zlevní = zvýší se konkurenceschopnost. 18.6.2012 11:11
OTÁZKA: Můžete mi prosím vysvětlit tu krizi státu blahobytu? Vždyť v Řecku žádný welfare state nikdy nebyl, daňové úlevy pro nejbohatší tam zavedla dle neoliberalních receptů pravicová vláda Kostase Karamanlise a právě propad daňového inkasa je jednou z příčin řeckého zadlužení. Naopak skutečný welfare state jako je Švédsko vykazuje i v nynějších časech stabilní hospodářský růst a přebytkové rozpočty. Neměl byste se více držet faktů než ideologických pouček o krizi sociálního státu? Proč Švédsko prosperuje, když dle neoliberálních modelů už mělo dávno zbankrotovat?
Jedlicka: Nekritizuji welfare state obecně, pro občany je to rozhodně kvalitní život. Ale musíte na to mít = musíte si na to vydělat. Švédská produktivita je mnohem vyšší než řecká, mohou si to dovolit. Nejdříve musíte mít ekonomickou výkonnost a z výdělků si dovolit financovat sociální stát. Opačně to ale nejde. V Řecku je to i o rozsahu šedé ekonomiky, daňovým únikům, nepřiznáváním daní a neschopnosti státu ty daně vybrat. Nejsem ideolog a nemyslím si, že nízké daně a nízká forma redistribuce vede k prosperitě a naopak. Prostě v některých zemích si občané zvolili, že vybrané služby bude poskytovat veřejný sektor a za to jsou si ochotní připlatit na daních (skandinávský model). V jiných zemích občané preferují nízké daně a řadu služeb si platí sami (USA). 18.6.2012 11:17
OTÁZKA: Dobrý den, nemyslíte si, že hlavním problémem současné EU je na jedné straně společná měna a na druhé straně rozdělená fiskální, bankovní a další politika? Pokud se něco stejného stane v USA (např. v Kalifornii) tak zasáhne federální vláda a nikomu to nepříjde divné. Můj osobní názor je takový, že bez rozsáhlejší integrace nemá projekt společné evropské měny a potažmo celé EU smysl, protože budeme neustále narážet na rozdílné politické a ekonomické myšlení v jednotlivých evropských zemích.. Bronislav Navrátil
Jedlicka: Já si stále myslím, že fiskální politika nemusí být jednotná, ale stačí koordinovaná. Pokud by v praxi fungoval tzv. Pakt stability a růstu, tak by řecká tragédie do takových rozměrů nenarostla. Tento pakt říká, že státy v eurozóně nesmějí mít hlubší roční deficity veřejných rozpočtů než 3 % HDP a veřejný schodek větší než 60 % HDP. I v dobách prosperity např. Německo tento pakt porušilo. Hlubší integrace v oblasti veřejných financí (jednotné ministerstvo financí? společné státní dluhopisy?) či politické (vytvoření federace?) by podle mě bylo kontraproduktivní a uměle urychlené. Občané v drtivé většině zemí EU na to nejsou v současné době připraveni. Evropská unie nejsou Spojené státy evropské. Takže mé doporučení: v eurozóně by měly být jen státy s podobnou ekonomikou (tedy bez Řecka, možná i bez Portugalska) a ať jsou funkční kontrolní a sankční mechanismy typu Pakt stability a růstu, anebo v současné době nedávno podepsaný tzv. Fiskální kompakt. 18.6.2012 11:25
OTÁZKA: Dobrý deň, EU už prijala opatrenia na postupné znižovanie zadĺženia jednotlivých štátov únie, tie sa k tomu zaviazali a EU to bude následne kontrolovať. Samozrejme sa tieto dlhy budú splácať dlhodobo, veríte, že tento dlhodobý plán ozdraví ekonomiku eurozóny? Albert Hegeduš
Jedlicka: Je to určitě krok správným směrem, ale efekty se projeví za 4 a více let. Dluhová krize ale zuří teď => samo o sobě to stačit nebude. 18.6.2012 11:26
OTÁZKA: Dobrý den. Co si tak vzájemně odpustit určité procento dluhů? Věřitelům to moc vyhovovat nebude, ale v době zadlužené Evropy i světa by se tak mohla snížit dluhová zátěž. Nejednalo by se o méně bolestnou variantu než kdyby zkrachoval celý jih Evropy? Jiří Frelich
Jedlicka: Už se to děje, soukromí věřitelé Řecku odpustili polovinu nominální hodnoty dluhů. Podle mého názoru to bude pokračovat v Řecku (další odpisy soukromých věřitelů + nově odpisy i veřejných věřitelů) a možná i v dalších zemích jižního křídla EMU. 18.6.2012 11:27

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.





Najdete na iDNES.cz