Kvůli rychlým vlakům se spojili dopravní experti všech stran, které jsou ve Sněmovně. Napříč stranami prosadili usnesení, v kterém dali vládě jednotlivé úkoly.
„Je to projekt, který se týká všech občanů České republiky. Chceme, aby došlo v dopravní obslužnosti k revoluci. Bude to nejvýznamnější projekt pro příští desetiletí,“ říká poslanec František Laudát. Podle poslance Martina Kolovratníka je symbolické, že se na podporu rychlých vlaků spojily všechny strany.
GLOSA: Nekončící pohádka o rychlovlacích |
Poslanci předložili vládě konkrétní seznam kroků, jak má dál postupovat v přípravě rychlých spojení. Podle Kolovratníka je reálné, aby se při urychlení projektování začalo stavět v roce 2025; dosud premiér mluvil nejdříve o roce 2035.
„Ztratili jsme 26 let vývoje, budeme jen dohánět ztrátu,“ míní poslanec Karel Šidlo. „Dostáváme se do pozice zamindrákované země, která má velice špatnou pověst s výstavbou dopravní infrastruktury,“ podotkl Laudát.
Velkou změnou je i přístup poslanců k samotné rychlosti. Zatímco SŽDC a ministerstvo dopravy často mluví o maximální rychlosti 250 kilometrů v hodině, poslanci vidí jako minimum rychlost 300 kilometrů v hodině. „Nesmí nastat snaha upravovat stávající tratě, musí to být v nových trasách,“ dodal Šidlo. O něco takového se pokouší už SŽDC na trase Brno - Přerov, kde studie vyšla tak, že rychlovlak na 300 kilometrů v hodině bude pomalejší (více čtěte zde: Studie na rychlovlaky popřela fyziku. Rychlejší trať = pomalejší cesta).
V Česku je zatím maximální rychlost vlaků 160 kilometrů v hodině, po otevření ejpovického tunelu bude 200 kilometrů v hodině. V Evropě vznikají mezitím další stovky kilometrů nových tratí. Tento týden se otevřelo například nové rychlé spojení mezi Paříží a Bordeaux.
Záměr rychlodráhy z Prahy do Drážďan:
