Před dvaceti lety začala kuponová privatizace. Podívejte se

  7:00aktualizováno  7:00
Přesně před dvaceti lety, 1. listopadu 1991 v 10 hodin dopoledne, začala prodejem kuponových knížek první vlna kuponové privatizace. V ní stát nabídl občanům tehdejší České a Slovenské federativní republiky vlastnictví 2 031 podniků. Projekt má dodnes své příznivce i kritiky.

Cílem privatizace bylo převést do soukromých rukou velkou část firem, které stát nedokázal efektivně spravovat. V privatizaci se nakonec rozprodala více než polovina státního majetku.

Kuponová privatizace

Projekt připravovali hlavně politici a ekonomové vzešlí z řad Prognostického ústavu. Za hlavní aktéry jsou považováni Václav Klaus, Tomáš Ježek a Dušan Tříska.

Několika klíčových jednání se zúčastnil také ekonom Jan Švejnar, ten však doporučoval rozdělení státního majetku nekuponovou metodou.

Kuponová privatizace nakonec proběhla ve dvou vlnách, v nichž stát privatizoval částečně či úplně téměř dva tisíce podniků. Byly mezi nimi firmy jako Český Telecom, Česká spořitelna, IPB, Komerční banka nebo Škoda Plzeň. Celý proces skončil završením druhé vlny 3. prosince 1994.

Jak se privatizovalo

V každé vlně si občan starší 18 let mohl koupit kuponovou knížku za 35 korun a k ní známku za 1 000 korun. Registrace účastníků probíhala hlavně na poštách každý všední den od rána do večera a v sobotu dopoledne.

Seznam podniků, z nichž mohli lidé vybírat, visel na každé poště a byl uveden také v časopisu Kupónová privatizace, který se prodával za pět korun.

Kuponová knížka obsahovala 10 kuponů po 100 bodech. Jejím nákupem se člověk stal takzvaným DIKem, tedy držitelem investičních kuponů. Každá vlna privatizace byla složena z několika navazujících kol a v každé mohl DIK pomocí kuponů uplatnit poptávku po vybraných akciích.

Pokud se na zájemce dostalo, akcie jim byly v zaknihované formě připsány na účet ve Středisku cenných papírů (dnes akcie spravuje Centrálnímu depozitáři cenných papírů). Akcie podniků, které zbyly, pak stát nabízel v dalším kole.

Pokud poptávka převyšovala nabídku, akcie stát nepřipsal nikomu, protože nebylo možné upřednostnit jen některé zájemce. Cena akcií, o které byl enormní zájem, se poté zvýšila a všechny postoupily do dalšího kola. Akcie, které zbyly po posledním kole privatizace, zůstaly Fondu národního majetku.

Z kuponové privatizace vzešlo kolem sedmi milionů akcionářů, většina z nich už ale cenné papíry prodala. Evidence akcií přešla loni ze Střediska cenných papírů pod Centrální depozitář cenných papírů, který spadá pod pražskou burzu. Depozitář nyní eviduje asi 1,5 milionu účtů, na nichž mohou ležet řádově miliardy korun.

Lidé mohou své účty spravovat prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře, kterými jsou většinou banky. "Do Centrálního depozitáře cenných papírů není možné chodit nebo se ho dotazovat, jak bylo dříve běžné ve Středisku cenných papírů. Účastníci centrálního depozitáře jsou garanty veškerých poskytovaných služeb pro majitele účtů," uvedl mluvčí pražské burzy Jiří Kovařík.

Většina účastníků první vlny privatizace svěřila své body investičním fondům, kterých vznikly v roce 1992 téměř tři stovky. V mnoha případech ale majetek těchto fondů z tehdejšího Československa zmizel, stejně jako jejich zakladatelé. Podle odhadů byl přes fondy vytunelován majetek za desítky miliard korun.

Soudy dodnes řeší například kauzu harvardských fondů, z nichž měli jejich zakladatelé Viktor Kožený a Boris Vostrý vyvést majetek za miliardy korun. Kožený se skrývá na Bahamách, Vostrý žije v Belize. Pražský soud je loni poslal na deset let do vězení a každému nařídil zaplatit škody ve výši zhruba deseti miliard. Oba muži se odvolali. Kožený svou vinu stále popírá a privatizaci považuje za úspěšnou (čtěte rozjímání Koženého nad privatizací).

Autor:


Nejčtenější

Všichni chtěli spot ve stylu Air Bank, říká autor. Nově opisuje E.ON

Reklama na služby E.ON.

Jedni říkají, že jde o „vykrádačku“, jiní to tak nevidí. Spotů, které se inspirovaly populárními krátkými reklamami Air...

Šátek za tisíc dolarů vypadá jako ženské přirození, značka Fendi sklidila výsměch

Růžovou šálu Touch of Fur vyrábí italská módní značka Fendi

Italská značka luxusního oblečení Fendi pobavila svým kožešinovým šátkem mnohé uživatele sociálních sítí. Zejména jeho...



Z prošlého jídla a miliard much udělali dva Britové v Jižní Africe byznys

Od roku 2008, kdy firma vznikla a přijala první zaměstnance, se jejich počet...

Miliardy much a hnijící jídlo jsou pro bratry Jasona a Davida Drewovy z Velké Británie jádrem podnikání. V Jižní Africe...

Mladí chtějí žít na dluh a mít hned to, na co rodiče šetřili, říká bankéř

Šéf Sberbank Edin Karabeg

Mileniálové si půjčují a jsou častěji ochotni jít do rizika než jejich rodiče, myslí si šéf české pobočky Sberbank Edin...

Mileniálové všech zemí, spojte se. Mladá generace se odvrací od kapitalismu

Socha Karla Marxe v německém Trieru

Popularita kapitalismu mezi mladými Američany klesá. Přibližně polovina z nich by raději žila v socialistické zemi,...

Další z rubriky

Kdepak první republika, nejlíp se mají Češi dnes, tvrdí studie

Prezident T. G. Masaryk v doprovodu předsedy vlády Antonína Švehly přicházejí...

Život v Československu ve dvacátých letech 20. století bývá často idealizován. V mnoha ohledech byl však výrazně horší...

Zemanův expertní tým podpořil jadernou energetiku i prolomení limitů těžby

Tři zaniklé vsi nemívaly veliké kostely, jen malé kaple, jež patřily pod...

Poradní tým prezidenta Miloše Zemana v sobotu podpořil jadernou energetiku a její další rozvoj. Ve výrobě elektřiny...

Bez plastů se jídlo zkazí o týden dřív. Bioplast stojí čtyřnásobek

Síťka na vaše pomelo s plastovým úchytem. Přece nebudete riskovat, že vám...

Řetězce restaurací a supermarketů se pod tlakem aktivistů a politiků zbavují jednorázových obalů. U potravin to ale tak...



Najdete na iDNES.cz