I přes masivní reklamu zahraniční výrobci potravin Čechům v paměti příliš neutkvěli. Žebříčku nejznámějších potravinářských značek dominují domácí producenti, nebo aspoň takoví, které Češi jako tuzemské vnímají.
V průzkumu společnosti KPMG o trendech v potravinách, který má MF DNES exkluzivně k dispozici, si osmnáct procent lidí vybavilo jako první jihočeskou Madetu „mlékobarona“ Milana Teplého.
Následovala mlékárna Olma. Ta, stejně jako pekárny Penam nebo Kostelecké uzeniny, které se objevily v druhé pětce, patří do skupiny Agrofert ministra financí Andreje Babiše, pod niž spadá i server iDNES.cz nebo deník MF DNES. Do první pětky se vedle výrobců balených potravin Hamé a Vitana probojovala na čtvrtém místě ještě Mlékárna Kunín.
Češi na jídle šetří. Jestli je sleva skutečná, už ale neřeší |
Zatímco výrobci jiných typů produktů měli mezi nejznámějšími značkami maximálně po jednom zástupci, hned tři mlékárníci se probojovali do horní poloviny tabulky. Podle KPMG si přitom aspoň jednu značku z první pětky vybavila polovina respondentů.
Podle Oldřicha Obermaiera, šéfa mlékáren Bongrain a bývalého dlouholetého místopředsedy Českomoravského svazu mlékárenského, vděčí mlékárny za svou rozšířenou známost především obalům. Na rozdíl od mléka, sýrů či jogurtů se jiné typy potravin často prodávají nebalené, a tedy i bez loga firmy.
| Madeta | 18 % |
|---|---|
| Olma | 10 % |
| Hamé | 10 % |
| Mlékárna Kunín | 7 % |
| Vitana | 6 % |
| Klasa | 6 % |
| Penam | 3 % |
| Opavia | 3 % |
| Kostelecké uzeniny | 2 % |
| Dalších 92 značek | 24 % |
„Maso často nebývá nijak označené, kdežto mlékárenské výrobky jsou často balené a značka je tam označena mnohem výraznější. Proto jsou mlékárny známější než zpracovatelé masa nebo třeba pekárny,“ míní Obermaier. Upozorňuje navíc, že průzkum by zřejmě dopadl jinak, pokud by se autoři ptali na názvy konkrétních výrobků, a ne výrobních společností.
Nejlépe se vybaví české firmy
Pozoruhodné také je umístění značky Klasa. „Za zajímavé zjištění považuji umístění značky Klasa na šestém místě mezi českými výrobci potravin, přestože o výrobce nejde,“ říká Karel Růžička, partner KPMG Česká republika, odpovědný za sektor potravinářství a nápojářství.
Červenomodré logo totiž nepatří žádné společnosti. Jde o značku kvality, kterou jednotlivým výrobcům uděluje ministerstvo zemědělství.
Stát v uplynulých 13 letech nasypal na propagaci Klasy několik miliard korun. Účel vynaložených prostředků byl často sporný a nehospodárnost při správě značky kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad. Díky intenzivní propagaci však povědomí o značce získalo kolem 90 procent spotřebitelů, což mnozí experti z reklamní branže považují za maximální dosažitelnou známost.
Boj o stomilionovou Klasu: logo je dva roky bez správce |
Umístění Klasy přitom svědčí ještě o jednom trendu. I když podle podmínek mohou značku získat i zahraniční výrobci, obecně panuje povědomí, že označuje tuzemské produkty. V celém průzkumu přitom uspěly značky, které Češi považují za domácí.
Podle mluvčí Madety Marty Faktorové je právě český vlastník jednou z příčin úspěchu v průzkumu. „Madeta je jedinou velkou českou mlékárnou, která v tuzemsku působí, a to už od roku 1906,“ říká Faktorová.
České vlastníky mají i firmy Agrofertu. Za Kunínem sice stojí Francouzi z Lactalis a za výrobcem cukrovinek Opavia zase nadnárodní společnost Mondelez, díky jejich názvům si je však spotřebitelé spojují s Českou republikou.
A podobné je to i u Hamé a Vitany, které dnes spadají pod norskou Orkla Foods. Obě firmy však mají historicky české kořeny a v Česku také vyrábějí.
