Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rusnok: Oslabování koruny skončí kolem půlky roku, hyperinflace nehrozí

  17:02aktualizováno  17:02
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok má před sebou obtížné měsíce. Banka už brzy přestane s umělým oslabováním koruny. A přechod k „normálnímu“ režimu nemusí proběhnout úplně hladce, kurz české měny může chvíli kolísat. Podle Rusnoka to však nebude žádný významný historický moment.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok (17. ledna 2017) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Devizové intervence splnily svůj cíl, inflace vystoupala na dvě procenta. Co tedy ještě bankovní radu nutí oslabovat dál korunu?
To, že je dnes inflace na dvou procentech, je výsledkem našich rozhodnutí před rokem, rokem a půl. A naším úkolem je, aby byla stabilně nízká i v budoucnu. Zdůrazňuji slovo stabilně. Nemůžeme okamžitě reagovat, aniž bychom věděli se slušnou spolehlivostí, co se bude dít za rok, za rok a půl. Kdybychom reagovali hned, tak bychom stabilitu narušovali.

Jasně jsme řekli, že nynější režim opustíme, až uvidíme dlouhodobě udržitelnou inflaci v pásmu mezi jedním a třemi procenty. A také, že inflace by měla dvouprocentní cíl spíše překračovat, aby se k němu mohla postupně shora vracet. Platí onen „tvrdý“ kurzový závazek nenechat posílit korunu pod úroveň 27 korun za euro do konce prvního čtvrtletí, pro jehož prodloužení už určitě nevidíme důvod, a platí, že nejvyšší pravděpodobnost „exitu“ vidíme někde kolem poloviny roku.

Můžete být konkrétnější, jak dlouho by se měla inflace pohybovat v onom tolerančním pásmu?
Musíme mít jistotu, že nejde o nějaký krátkodobý výkyv způsobený třeba pohybem cen potravin nebo statistickými vlivy. Pak se vytváří dostatečné podmínky pro zpřísnění měnové politiky, jehož prvním krokem bude opuštění kurzového závazku. Spíše intuitivně teď mohu říci, že o krátkodobý výkyv nejde. Ale potřebujeme vidět novou prognózu, která aktuální čísla, nové odhady zpracuje. Na začátku února budeme mít měnové zasedání, na němž můžeme situaci seriózně zhodnotit.

Pod mým vedením bude ČNB méně euroskeptická, řekl nový šéf Rusnok

Budete se snažit ten „výpadek“, který přineslo období pomalého růstu cen, nějak dohnat?
Nebude nám vadit, když nějakou dobu budeme náš cíl přestřelovat, když se inflace bude pohybovat mezi dvěma až třemi procenty. I když myslím, že budeme spíše blízko nad dvěma procenty, než že bychom se nějak blížili více k těm třem procentům.

Ceny však začínají růst prakticky v celé Evropě. Nehrozí, že inflace najednou vystřelí vzhůru, že ceny porostou mnohem rychleji než třeba o tři procenta?
Důvod pro takové inflační obavy není, rozhodně nevstupujeme do fáze vysoké inflace nebo dokonce hyperinflace. Pořád platí, že zejména Evropa trpí nízkou poptávkou. A podobné je to i v Česku. Může sice přijít nějaký vnější šok, jako třeba rychlý vzestup cen ropy, ale to domácí měnovou politiku nijak neovlivní. Pokud byste v takové situaci výrazně šlápli na brzdu, můžete ohrozit růstový potenciál ekonomiky.

Opakovaně jste říkali, že nevíte, co přesně koruna udělá, až ohlásíte konec intervencí. Mýlí se ty zástupy spekulantů, kteří dnes sázejí na to, že koruna posílí?
Souhlasím s těmi, kteří říkají, že kurz koruny bude po nějakou dobu kolísat. To je jediná jistota. Ale nikdo neví, jestli první den posílí a druhý den oslabí. Ti spekulanti, jak říkáte, nejspíš vycházejí z trendů, které dosud v naší ekonomice platily. Podle těchto trendů by koruna asi postupně posilovat měla. Pokud bude české hospodářství růst rychleji, než roste eurozóna, a pokud budeme mít přibližně stejnou inflaci jako eurozóna, což bývalo vždy zvykem, je tu prostor pro dlouhodobé posilování. Tento prostor se však výrazně zúžil. Už nerosteme o tolik rychleji než eurozóna. To však mluvíme o dlouhodobé sázce na posílení koruny. U krátkodobé pozice mohou někteří na této sázce prodělat, to je scénář, který se nedá vyloučit.

V čele České národní banky stanul Rusnok. Zemanův muž není žádný „kývač“

Jiří Rusnok při rozhovoru pro iDNES.cz a MF DNES (13. března 2015).

A co byste doporučil lidem, kteří se v červenci chystají nakupovat eura na dovolenou? Mají tedy ještě počkat, že je budou mít levnější?
To je těžká volba, ale myslím, že procentní pohyby kurzů eura se poněkud přeceňují. Podívejte se, jak po loňském referendu oslabila britská libra, a nemám pocit, že by Britové přestali jezdit na dovolenou. Nikomu radit nechci, ale nepřeceňoval bych to, lidé si obvykle kupují dovolenou v korunách, cestovka určitě nebude upravovat ceny podle denního vývoje kurzů. A těch pár eur kapesného, to je vždy na individuálním rozhodnutí.

V minulosti jste nevyloučili zavedení záporných sazeb. Jak se na tuto možnost díváte dnes?
Vždy jsme se o této možnosti zmiňovali ve specifickém kontextu jako o možném nástroji, který by nám pomohl uchránit udržení kurzového závazku v době těsně před jeho opuštěním. Především proto, abychom trochu znepříjemnili situaci těm, kteří spekulují na posílení koruny ve větším objemu. Museli by strpět nějakou vysokou negativní sazbu, kterou bychom zavedli na přírůstky vkladů u nás. Stále si to dovedeme představit, ale je to skutečně velmi nestandardní nástroj a pravděpodobnost jeho použití je relativně malá. Ale nemůžeme ho ze svého repertoáru zcela vyškrtnout.

Potenciál ekonomiky podkopává nízká kvalita vládnutí

Jak to vidíte s českou ekonomikou do budoucna, máme šanci si udržet loňský růst přes dvě procenta?
Máme šanci ho letos i příští rok udržet i mírně zvýšit. Naše prognózy to ukazují. Mohli bychom růst blízko našemu potenciálu, což je mezi 2,5 a třemi procenty. Na to naše ekonomika má. Ale to není žádný zázrak. Vytváří se tu atmosféra silného růstu, že jsme téměř tygrem Evropy, ale my při plné zaměstnanosti horko těžko rosteme o dvě až tři procenta. Je to sice na evropské poměry slušné, ale proti možnostem a ambicím, které bychom měli mít, poněkud pomalé.

Spoléháme příliš na montovny?
U montoven se sice můžeme bavit o tom, kolik přidané hodnoty přinášejí, ale jsou značně produktivní, dodávají velký ekonomický výkon. Obecně za to může kvalita našeho vládnutí, která je dlouhodobě nízká a zlepšuje se jen velmi pomalu. Vím, že to není žádný návod, jak věci zlepšit, ale tohle prostě náš potenciál omezuje. V nejlepší možné době neinvestujeme dostatečně do infrastruktury v rozsahu, který nutně potřebujeme. Nestavíme dálnice. Nejsme schopni zrealizovat jediný větší projekt.

Žijeme tedy z podstaty? Stačí nám to, co už máme?
Ztratili jsme schopnost řešit cokoliv, co je za horizontem volebního období. Cokoliv, co má delší přípravnou a realizační fázi než tři čtyři roky. Netýká se to jen této vlády, je to problém posledních dvaceti let, který se jen prohlubuje. Ztratili jsme schopnost realizovat meziresortní projekty. Trh práce potřebuje více technicky vzdělaných lidí, ale my to nejsme schopni zajistit. Navíc nás nyní velmi limituje nedostatek pracovních sil.

Fotogalerie

Jak nedostatek pracovníků řešit?
Teď by alespoň trochu pomohla nějaká rychlejší a liberálnější politika ve vztahu k zahraničním pracovníkům. Jsme v tom zbytečně „zabetonovaní“. Podívejte se na Polsko, které má velkou ekonomickou migraci, v řádu několika milionů lidí, a vedle toho má ve srovnání s námi dvojnásobnou nezaměstnanost. Je tam skoro milion ukrajinských pracovníků. Bez určitého importu pracovní síly se neobejdeme ani dlouhodobě. Tím spíš, když jsme již několik let ve fázi demografického sestupu.

Proč se tolik přijímání zahraničních pracovníků bráníme?
Je to asi nějaká historická zvyklost. Obecně se tu pěstuje atmosféra, že my Češi jsme nejlepší, a nikoho si sem nechceme pouštět. Druhá věc, úřady navíc v tomto ohledu pracují pomalu. A vláda je tomu navíc méně nakloněná, než by mohla být. Třeba řeknou, my si je teď pozveme, a až je nebudeme potřebovat, tak s nimi budeme mít problémy, které bude třeba řešit.

Co ještě pracovní trh svazuje?
Jde i o to, abychom dokázali na trh práce dostat alespoň část z těch, kdo jsou nyní nezaměstnaní. Tam by vláda měla napřít své úsilí, ať už jde o posílení mobility, dojíždění, dočasné bydlení. A dlouhodobě je třeba zabránit tomu, abychom produkovali ve školské soustavě lidi, které trh práce nepotřebuje. Máme tu třeba přebytek kapacity ve středním školství, ale vedle toho dotujeme soukromé střední školy, které dostávají až 90 procent příspěvku na žáka pro státní školu. A nakonec se ukáže, že řada škol produkuje lidi, kteří jdou rovnou na úřad práce. To je přesně jeden z důsledků nespolupráce mezi resorty i napříč jednotlivými úrovněmi státní správy.

Povede současný nedostatek pracovníků k ještě rychlejšímu růstu mezd, než jsme zažili loni?
K dalšímu zvyšování mezd je našlápnuto. Krátkodobě mohou výdělky růst i rychleji než loni, ale nemyslím si, že by to byl trend následujících pěti či deseti let. Růstu mezd teď napomáhá napjatá situace na trhu práce. Navíc doháníme zaostávání ve mzdové úrovni, které se prohloubilo v době krize.

Loňský státní rozpočet skončil v přebytku. Na co bychom ho měli použít?
Ty peníze by měly přispět k posílení fiskální kapacity. Jestli to půjde na snížení dluhu nebo jestli se to dá na důchodový účet, je v zásadě totéž. Obojí je dobře. Musíme si uvědomit, že veřejné finance nejsou zdravé navěky, nejsou připravené na budoucí krize, které jsou v tržní ekonomice nevyhnutelné. Měnová politika nemůže sama o sobě zvrátit ekonomické trendy. Vláda má mít možnost ad hoc rozhodnout o nějakých výdajích, aby mohla v případě recese suplovat chybějící poptávku v ekonomice. Ale na to musí mít ve veřejných rozpočtech rezervy. Řada zdravých ekonomik má vedle svých rozpočtů nějaké suverénní fondy, které se potom v krizových situacích velmi hodí. Uvažovat tímto směrem by bylo namístě.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

banka UniCredit
Internetové bankovnictví UniCredit Bank má stále drobné potíže

Klienti UniCredit Bank, kterým minulý týden několik dní nefungovalo internetové a mobilní bankovnictví, se v pondělí opět potýkají s některými omezeními...  celý článek

(Ilustrační snímek)
KOMENTÁŘ: Podnikatelé mají papírování plné zuby, to sdílené ekonomice nahrává

Sdílenou ekonomiku lze vnímat jako přirozenou reakci na přeregulovanost některých odvětví na trhu. Její potenciál je obrovský. Stávající hráči na trhu si...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Finanční úřad využije nový nástroj k doměřování daní. Data z EET

Data z EET budou mít další využití. Finanční úřad je bude v následujících letech používat k detailnějšímu doměřování daní podnikatelům, kteří buď neodevzdají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.