Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Test třinácti Fant: někde je plná šťávy, jinde cukru, bublin nebo chemie

  5:00aktualizováno  5:00
Ve světě dozrává pět set odrůd pomerančů, byť jich v Evropě známe sotva dvacet. I pomerančová Fanta, již koupíte v Česku, je jen jednou z mnoha existujících variant. Třináct Fant z různých koutů světa jsme otestovali. Z těchto vzorků se shodovaly jen limonády z Česka a Slovenska.

Redakce otestovala třináct variant limonády Fanta. Některé se hodně lišily barvou i chutí. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Pokud chcete připravit pořádnou domácí oranžádu, především vymačkáte dostatek pomerančů i s dužinou, pak přidáte pár lžic cukru rozpuštěného v horké vodě a čerstvou sodovku. Nic víc.

Když se podobná limonáda vyrábí v továrně ve velkém, ubude šťávy z pomerančů, zato se recept rozroste o různé stabilizátory, konzervanty, barviva či příchutě.

Kompletní výsledky testu pomerančových Fant zde

Asi vás nepřekvapí, že se receptury jednotlivých výrobců citelně liší. Redakci MF DNES však zajímalo, jestli se může odlišovat i jedna konkrétní limonáda, v tomto případě Fanta, v jednotlivých zemích.

Je česká skutečně horší? Přes 70 procent spotřebitelů by takový výsledek podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK očekávalo. A nakolik je její složení rozdílné od té americké či německé?

Na cestě přes Atlantik, půlku Evropy i z automatu v redakci

Aby bylo co testovat, nechala si MF DNES přivézt deset vzorků z různých koutů Evropy, jeden byl domácí, další z USA (ten do Česka překonal vzdálenost téměř devět tisíc kilometrů) a z Egypta. Právě o egyptské Fantě se na některých diskuzních fórech konzumenti zmiňují jako o mimořádně chutné.

Už když se lahve scházely v redakční chladničce, bylo zřejmé, že ani jeden vzorek není stejný. Fanta z Beneluxu či Itálie připomínala odstínem spíš citronádu, švýcarská byla sytě žlutá a egyptský vzorek byl až ohnivě oranžový.
Stejně různorodé byly i lahve samotné, etikety a na nich vypsané složení a nutriční hodnoty.

Jen pro ilustraci: v „pravé“ americké Fantě nenajdete ani mililitr ovocné šťávy. Ta chybí i v nápoji z rozpáleného Egypta, kdežto italská či francouzská jí mají 12 procent.

Na Pyrenejském poloostrově sladí výrobce, společnost Coca–Cola, limonádu cukrem, glukózo–fruktózovým sirupem i umělými sladidly (podobně jako ve Francii), pro český a slovenský trh volí fruktózo–glukózový sirup a pro německý výhradně cukr.

Fotogalerie

Proč se složení tolik liší? „V některých zemích jižní Evropy je minimální obsah šťávy z citrusů v nealkoholických nápojích upraven legislativou, která podporuje pěstitele citrusů, ve většině ostatních zemích Evropy je podíl ovocné složky nižší. V každé zemi se rozhodujeme i na základě chuťových preferencí spotřebitelů, protože někde dávají lidé podle průzkumů přednost méně ‚džusové‘, a tím i méně sladké chuti,“ vysvětluje přístup výrobce Kateřina Švecová ze společnosti Coca–Cola.

Nakolik jsou tedy vyhraněné preference českých spotřebitelů, zjišťovala redakční degustace. Porotci dostali očíslované kelímky a v nich nápoje v celé škále žlutých a oranžových odstínů.

„Vybledlá, podezřele světlá, spíš citronáda,“ glosovali porotci Fantu z Itálie, kde se nepoužívá na dobarvování nápoje karoten.

„Umělá, odpuzující, příliš barevná,“ strhala porota při hodnocení sytě oranžovou limonádu z Ameriky a Afriky, kde Coca–Cola používá k barvení potravinářskou žluť SY.

Poslední jsou příliš sladké...

Nejexotičtější vzorky nakonec skončily v testu na posledních místech. Jako přišla porotcům nepřirozená barva, nezaujala je ani specifická chuť bez kapky ovocné složky.

A hlavně jim limonády přišly příliš sladké, což platí zvlášť pro egyptský nápoj, který obsahuje ve 100 ml nejvíc cukrů (14 g) a má i největší energetickou hodnotu (234 kJ).

„To je dáno zřejmě tím, že arabské národy mívají sníženou citlivost ke sladké chuti,“ komentovala propastný rozdíl lékařka Václava Kunová ze Společnosti pro výživu.

Test kolových limonád

Pravá chuť cukru? Ne, koly jsou přeslazené sirupem

Egyptskou vášeň pro supersladké potvrdil i arabista Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd, který v severní Africe několik let žil: „V porovnání s Evropou se tu sladí nesrovnatelně víc, arabské zákusky, baklava, kanáfa – to vše musí plavat v oleji a být na náš vkus strašně přeslazené.“

O něco méně, ale přesto pořád zbytečně sladké byly pro středoevropské chuťové buňky i vzorky z Itálie a Belgie, které ve srovnání s českým nápojem obsahují o gram cukru na 100 ml více.

... i málo kyselé a hodně sycené

Jenže jen cukr a šťáva chuť dobré limonády nedělají. Jak ukázal test, rozhodují i nepatrné detaily. Například oranžáda z Portugalska obsahuje sice méně cukru a více pomeranče, jenže pořád není dost nakyslá, jak jsou naši konzumenti zvyklí.

Fanta ze Švýcarska se poměrně podobá složení limonády pro český a slovenský trh, ale je pravděpodobně více sycena. „Kvůli štiplavosti a bublinatosti se ztrácí další chutě,“ shrnul proto v komentáři svůj dojem jeden z porotců.

Česká (a slovenská) Fanta nakonec obsadily třetí místo. O pár setin je předčily dvě varianty slazené cukrem, což je na chuti podle všeho znát.

„Půllitrová lahev podobné limonády obsahuje kolem tisíce kilojoulů a přes 50 gramů cukrů. Pokud si ji dáte jako doping po dlouhém cyklistickém výletě či delším běhu, je to v pořádku. Určitě by ale neměla tvořit běžnou součást pitného režimu,“ podotýká lektor společnosti STOB Martin Pávek, k čemuž Václava Kunová dodává: „Tak vysoká zátěž cukrem představuje vyšší riziko obezity nebo cukrovky II. typu.“

Podívejte se na další test webu iDNES.cz, tentokrát kolových nápojů:




Nejčtenější

Už je jen otázkou, kdy realitní bublina v Česku praskne, říká odborník

(ilustrační snímek)

Česká republika čelí realitní bublině a otázkou není, zda praskne, ale kdy praskne. Na odborné konferenci to ve čtvrtek...

Miliardářem přes noc. Rostoucí bitcoin poslal Australana mezi superbohaté

James Gilbert

Z kryptoměnového šílenství vzešel další miliardář. Je jím Australan James Gilbert. Prezident společnosti Crypto, jejíž...



Exploze v Rakousku odřízla tři země od plynu. V Itálii je stav nouze

Výbuch poblíž Baumgarten an der March v Rakousku.

Exploze plynového terminálu na východě Rakouska u slovenských hranic přerušila dodávky plynu do Itálie, Slovinska a...

Notebooky padaly do košíku za jednu korunu, e-shop objednávky zrušil

(Ilustrační snímek)

Jen krátce se parta kolegů radovala z extrémně výhodné koupě. V e-shopu HPmarket narazili na herní notebooky s cenou 1...

Byty v panelácích zdražily o 50 procent, nedosáhne na ně ani střední třída

Panelový dům na sídlišti Broumovská.

Panelové byty jsou nejdostupnějším typem bydlení v Česku. V posledních letech však podražily tak, že na ně často...



Další z rubriky

Na plevel s Roundupem? Používat by ho brzy mohli jen proškolení specialisté

Přípravek na hubení plevelů Roundup

Ministerstvo zemědělství zvažuje, že částečně zakáže používání herbicidu glyfosátu známému pod značkou Roundup. Neví...

Maso vládne českému talíři. Sníme ho o polovinu víc než za socialismu

Domácí jelítko a jitrnice se staročeskou lepenicí je součástí masopustního...

Jídelníček Čechů se za 66 let razantně proměnil. Každý dnes sní o třicet kilo víc masa než na začátku socialistické...

Test čistoty toalet v obchodních centrech: peklo v Ústí, ráj v Ostravě

toalety, piktogram

Ještě než se naplno rozeběhlo adventní nákupní šílenství, vyrazili redaktoři MF DNES do čtyřiatřiceti obchodních center...



Najdete na iDNES.cz