Zaměstnanci call centra v indickém Bangalore (leden 2008)

Zaměstnanci call centra v indickém Bangalore (leden 2008) | foto: Profimedia.cz

Indický Infosys couvá před Trumpem. Dáme práci Američanům, slibuje

  • 2
Infosys, jedna z velkých indických firem, která v USA zajišťuje outsourcing IT služeb díky levným pracovníkům z Indie, obrací kurz. Slibuje, že v příštích letech zaměstná deset tisíc Američanů a bude v zemi více investovat. Krok je reakcí na politiku Bílého domu, která chce chránit domácí pracovní trh.

Zaměstnávání cizinců v USA je od doby nástupu Donalda Trumpa do křesla amerického prezidenta velké téma. A indické firmy v něm hrají značnou roli. Nadnárodní konzultační nebo IT firmy jako Infosys, Tata Consultancy Services a Wipro se staly lovnou zvěří protekcionistických snah Trumpovy administrativy.

Americké úřady se vypořádávají s úkolem přehodnotit vízovou politiku a udělování víz typu H1-B. Těží z nich mnoho místních technologických firem, které stojí na levné pracovní síle ze zahraničí. Podobně jako automobilky však nejspíš i firmy v tomto sektoru postupně změní kurz a budou více lidí hledat na americkém trhu.

Společnost Infosys, která zajišťuje IT služby pro korporátní klienty, a celosvětově zaměstnává zhruba dvě stě tisíc lidí, slíbila, že do dvou let v USA zaměstná deset tisíc Američanů a otevře na největším trhu světa čtyři technologická centra. První z nich podle agentury Reuters otevře své brány letos v srpnu v americkém státě Indiana.

Zaměstnávat Američany chce Infosys podle vyjádření ředitele Vishala Sikky například na poli umělé inteligence. „Když se nad tím zamyslíte z americké perspektivy, tak je samozřejmě dobré vytvářet více pracovních pozic pro Američany,“ řekl v rozhovoru pro agenturu.

Politická hra o víza

Také další indické firmy, které v USA zajišťují outsourcing služeb (firma část práce svěří externí firmě), přislíbily do budoucna více míst pro Američany, žádná ale zatím nezveřejnila konkrétní čísla. Infosys podle nejmenovaného zdroje Reuters letos zažádala o tisíc víz typu H-1B, což je zhruba šestkrát méně než loni.

Firemní žadatelé o víza v minulosti soutěžili, kritici vízové politiky však upozorňovali, že firmy nehrály čistě a podávaly mnohdy více žádostí, než by měly, aby získaly vyšší šanci na levné pracovníky z ciziny. Teď však tyto firmy žijí v obavách, že se s nástupem Trumpa vízová politika zpřísní.

Američtí zákonodárci a administrativa prezidenta čelí v posledních měsících lobbistickým tlakům indických politiků a zástupců firem z IT sektoru na to, aby se vízová politika drasticky neměnila. Mohlo by to částečně poznamenat i indickou ekonomiku, na níž se IT služby podílejí 150 miliardami dolarů.