Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Koruny jdou deset let vlastní cestou

  18:16aktualizováno  18:16
Píše se začátek února 1993. České a slovenské domácnosti se obracejí vzhůru nohama. Lidé vzpomínají na všechny skrýše, do kterých schovali stokorunové a vyšší bankovky, aby je vyměnili za platidla s kolkem. Přípravy na rozdělení československé koruny na dvě samostatné měny s platností od 8. února 1993 začaly.

Dnes už deset let kráčejí česká a slovenská koruna každá svou cestou. Za tu dobu se změnila jejich podoba a ruku v ruce s ekonomickým vývojem obou zemí i kupní síla.

Úvahy o rozdělení měn byly stejně staré, jako oficiální debata o rozdělení československé federace. Začaly už v roce 1992 a odborníci považovali odluku za nevyhnutelnou.

Přípravou náročné změny se zabýval padesátičlenný tým pod vedením tehdejšího zástupce viceguvernéra Státní banky československé Pavla Kysilky, dnes hlavního ekonoma České spořitelny.

"Měnová odluka je dnes stejně jako před deseti lety hodnocena velmi vysoko všemi pozorovateli. Nezaznamenal jsem žádnou výhradu," řekl iDNES u příležitosti výročí Kysilka.

Dodal, že si ponaučení později vzaly třeba bývalé sovětské země při odluce od rublu.

Česká koruna slaví v únoru deset let

Grafik Kulhánek: Dva roky jsem žil penězi

Měna se dělila u guláše a borovičky

Ospalé koruny slaví výročí oslabením

Kysilka si pochvaluje dokonalou spolupráci všech zapojených institucí od bank přes poštu a policii až po tiskárny cenin a hlavně 40 tisíc lidí, kteří výměnu peněz zajišťovali.

Kysilka například vzpomněl, jak únorové námrazy na silnicích komplikovaly transport obrovského množství bankovek především po Praze.

"Až na detaily bych i dnes zvolil stejné postupy jako tehdy: ukázaly se jako nejlepší," tvrdí ale Kysilka.

Nezbytným krokem pro správu nových měnových jednotek byl vznik České národní banky a Národní banky Slovenska a osamostatnění peněžních oběhů. 

Koruny ozdobily kolky
2. února 1993 se rozhodlo o kolkování sto- a pětiset- a tisícikorun, nižší bankovky zůstaly po přechodnou dobu společné. Oběživo si nástupnické státy Československa rozdělily 2:1 ve prospěch ČR.

Ještě před letními prázdninami pak v oběhu zacinkaly nové mince, do konce roku k nim přibyla i kompletní sada nových bankovek od grafika Oldřicha Kulhánka a rytce Miloše Ondráčka, které se používají dodnes.

Hned 8. února přibyla dvousetkoruna s portrétem Jana Amose Komenského, který nějaký čas zdobil československou dvacetikorunu. Novou nominální hodnotou byla také dvoutisícovka s Emou Destinovou a pětitisícovka s T. G. Masarykem.

Rozšířila se také řada mincí, k nimž přibyla dvacetikoruna, jež dnes už téměř vytlačila svoji papírovou sestru. Naopak příliš se neuchytila dvoubarevná kovová padesátikoruna, která ale v roce 1993 získala mezinárodní cenu mince roku.

Úpadku se dočkaly české deseti- a dvacetihaléře, které chce ČNB zrušit ke konci dubna. - VÍCE ZDE

Slovenská měna ochabla víc
Zpočátku se platilo za jednu korunu jednou korunou, ale už v červnu prvního samostatného roku musela slovenská centrální banka podle ČTK devalvovat svoji měnu o deset procent.

V říjnu 1995 se obě platidla přidala k volně směnitelným měnám.

Slovenská koruna přes počáteční skepsi některých ekonomů nedopadla zdaleka tak špatně, jak odborníci zpočátku "vyhrožovali".

Vůči české měně spadla podle Radka Malého ze Citibank nejníže 11. července 2002 během politické krize na Slovensku, kdy východní sousedé za jednu českou korunu platili 1,54 koruny své.

Naopak během české měnové krize, když ČNB zrušila pevné pásmo pro kurz měny, se česká koruna propadla na 0,96 Sk.

V posledních dnech se v českých směnárnách za slovenskou měnu platí kolem 0,80 Kč, vůči euro se česká koruna pohybuje těsně pod 32 za euro, na Slovensku je měna eurozóny o deset tamních korun dražší.

Česká dvousetkoruna, "nováček" v systému českých platidel od roku 1993. Byla první novou bankovkou, kterou lidé dostávali hned při kolkování měny v únoru 1993.

Česká dvacetikoruna, nejodstrkovanější mezi českými bankovkami. Z oběhu ji takřka úplně vytlačila její kovová sestra.

Nováček v systému slovenských platidel o roku 1993. Na portrétu kněz a jazykovědec Anton Bernolák, jeden z představitelů slovenského národního obrození.

Dvoutisícikorunová bankovka s operní pěvkyní Emou Destinovou se v českých zemích zabydlela od roku 1993.

Bankovka pět tisíc korun s portrétem prezidenta T. G. Masaryka je nejvyšším českým nominálem. ČNB ji zavedla na sklonku roku 1993.

Bankovka s nominálem pět tisíc korun se objevila na Slovensku také až po odluce v roce 1993. Na portrétu diplomat a voják Milan Rastislav Štefánik.

Stokorunové a vyšší bankovky (500 a 1000) podléhaly v roce 1993 kolkování během měnové odluky Kč a Sk.

Československá dvacetikoruna se spolu s papírovou padesátikorunou kolkování v roce 1993 vyhnula.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Horálek a Mléčná dráha v poušti Atacama.
Za expedici utratím i sedmdesát tisíc, říká lovec zatmění Slunce

Fotograf, spisovatel, cestovatel a astronom Petr Horálek (31) má poněkud dražší koníček. Žádné úplné zatmění Slunce mu neunikne. Cestuje po celém světě a fotí...  celý článek

Hotel Marriott v pražské ulici V Celnici loni změnil majitele. Nový vlastník za...
Pražské hotely vydělávají stále víc, přitahují bohaté kupce z Asie

Hotelům ve střední a východní Evropě se daří čím dál tím lépe. Všimli si toho i bohatí investoři z Asie, kteří je v posledních letech začali skupovat. Jen v...  celý článek

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.