O2, jako integrátor projektu více dodavatelů, začal s měřením na Smíchovské střední průmyslové škole (SSPŠ) tento týden. Do více než stoleté budovy, kam denně dochází přes šest set studentů, nainstaloval deset senzorů. Další dva jsou potom zvenčí.
 |
Dubajský robocop a další smart city vychytávky z veletrhu z Barcelony |
Vnitřní senzory, které jsou rozmístěny napůl do tzv. kmenových tříd a specializovaných učeben, kde se studenti střídají, měří teplotu, relativní vlhkost, a množství oxidu uhličitého (CO2) ve vzduchu. Tedy faktory, které vypovídají o tom, jak příznivé je v dané místnosti prostředí k tomu, aby v něm několik desítek lidí trávilo výuku.
Vedle toho dvojice senzorů vnějšího prostředí na budově měří CO2, osvětlení, teplotu, vlhkost, a prachové částice. Navíc je nainstalovaný i senzor hluku.
IT nadstavba je největší výzva
„Jako integrátor řešení propojujeme senzory našich partnerů, vytváříme komunikační linku a ukládáme data v cloudu. V druhém kroku samotná data ukazují stav životního prostředí ve škole a mimo školu,“ vysvětluje Petr Hájek z O2 IT Services (O2 ITS).
Podle něj je nejdůležitější právě následná část, která musí sladit všechny komunikační sítě (využívá se klasická GSM, specializovaná IQRF síť i školní ethernet) dohromady a shromáždit data na jednom místě.
Aplikace chytrýcm měst zkouší od podzimu Kolín |
Výsledkem tak nemají být jen okamžitá data, která dovede sdělit samotný senzor - například, že obsah CO2 je ve vzduchu aktuálně příliš vysoký. Dlouhodobá měření mají být navíc doplněna ručně sesbíranými daty spolupracujících studentů o tom, jak se ve třídách větralo nebo kolik bylo v místnosti v danou chvíli lidí. Obojí se potom má vyhodnocovat.
„Předpokládáme, že když budeme mít v ruce konkrétní výsledky, tak můžeme argumentovat našemu zřizovateli, že by bylo dobré investovat do nějakého opatření. Například instalovat klimatizaci,“ uvádí jeden z důvodů, proč se jeho škola na projektu podílí, ředitel SSPŠ Radko Sáblík.
Měření by totiž měla tvrdými daty ukázat, na kterých místech školy (která má okna jak na rušnou ulici, tak i do dvora) se vyplatí větrat otevřením okna a kde už to vzhledem k hluku či prachovým částicím zvenčí není dobré řešení.
Zároveň ředitel připomíná, že vzhledem k technickému zaměření školy, která se zapojuje jinde do projektů okolo problematiky chytrých měst, je pilotní program i zajímavou zkušeností pro studenty.
Zatím zadarmo. Plány Kellnerovy firmy jsou ale velké
Jak O2, tak dodavatelé senzorů poskytují své služby v pilotu zdarma. Cílem je ale sestavit komerčně využitelný produkt. „V pilotním projektu ověřujeme funkčnost jednotlivých výrobců a přístrojů. Do budoucna chceme rozšířit senzoriku a vytipovat ideální soubor technologií. Potom by měl vzniknout i obchodní model,“ říká Hájek.
Tzv. chytrá města jsou totiž oblastí, kde mobilní operátoři a další velké firmy (například banky, technologické firmy nebo karetní společnosti) vidí velkou příležitost v blízké budoucnosti. A to třeba proto, že na tato řešení mohou města z Evropské unie čerpat dotace.
O2 není jediné. Firmy si na peníze ze smart cities brousí zuby |
Samotné O2, tedy firma ovládaná skupinou PPF Petra Kellnera, už zkouší odpadové hospodářství v Kolíně (psali jsme zde) a podle generálního ředitele Tomáše Budníka se chce chytrým městům věnovat mnohem více.
„Vnímáme to jako skládačku, do které dovedeme dodávat různé služby. Začali jsme odpadovým hospodářstvím, teď rozjíždíme kontrolu ovzduší. A diskutujeme o tom, že bychom s některými městečky či obcemi udělali projekt chytré vesnice a tam si za oboustranné výhodnosti ozkoušeli všechny možné technologie,“ vysvětluje šéf firmy.
