Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VW uvolní místo elektroautům, míní obchodník s emisními povolenkami

  4:55aktualizováno  4:55
Kauza kolem Volkswagenu je obrovské selhání. Nejen samotných automobilek, ale i kontrolních mechanismů. Je smutné, že se to muselo zjistit v USA, říká v rozhovoru pro MF DNES investor Jan Pravda. Dodává, že v Americe to Volkswagenu zřejmě zlomí vaz.

Jan Pravda | foto:  Dan Materna, MAFRA

„Evropa se bije za všechno zelené. Nad automobilkami však zavírá oči, protože zaměstnávají moc lidí,“ říká investor Jan Pravda.

K čemu podvody kolem měření emisí u aut s naftovými motory povedou?Myslím, že Volkswagen se hlavně v USA už nevzpamatuje. Bude z toho nakonec profitovat Tesla, rychleji to otevře cestu elektrickým autům. Právě jihozápad USA je pro nástup nové energetiky v kombinaci s elektromobily ideální, hodně se tam svítí, obydlí jsou daleko od sebe. Je jen otázka času, kdy se to začne více prosazovat tam a pak i jinde na světě.

Zasáhne to tedy celý současný automobilový průmysl?
Prakticky všechny automobilky mají nevýkonný ekonomický model. Ukazatel rentability vlastního kapitálu, tedy poměr čistého zisku k vlastnímu jmění, je skoro u všech automobilek strašně nízký. Jako podnikatelský záměr je dnes automobilka vlastně nesmysl. Jsou to především státem podporované zaměstnanecké agentury. A to je asi důvod, proč je Evropská komise shovívavá. Vždyť už před třemi lety publikovala studii, že ne všechno s měřením emisí je v pořádku. Ale sektor zaměstnává spousty lidí, což blokuje jakoukoliv změnu.

Jan Pravda (53)

  • Zakladatel investiční a poradenské firmy Pravda Capital a fondu Sanning Capital, který se zaměřuje na investice do efektivity (automatizované investice na veřejných trzích nebo privátně do nových energií).

  • Zabývá se obchodováním s emisními povolenkami.

  • Před založením vlastních firem působil mimo jiné v investičních bankách Merrill Lynch a Credit Suisse First Boston.

  • Má doktorát z aplikované geofyziky na Univerzitě Karlově a MBA na Cornell University v USA.

Proč automobilky jako podnikatelský záměr bez podpory státu nedávají smysl?
Jde o velmi konkurenční trhy, aut je moc, automobilek je moc. Jenže na automobilový trh se váže celá řada odvětví, stojí na něm ekonomiky celých zemí včetně naší. Proto firmy dostávají daňové prázdniny, dotace na pracovní místa, hlavně aby se udržela zaměstnanost. Všimněte si, že kauza má původ v Evropě, která se jinak bije za ochranu klimatu. A to už nemluvím o tom, že v „zelené“ Evropě nevznikla žádná Tesla, že ji založil Kaliforňan původem z Jižní Afriky.

Vždyť i evropské automobilky přicházejí s auty na elektrický pohon.
Ale v jejich případě je to jen předražený nákupní vozík. Když někoho sponzoruje stát, přirozeně méně inovuje, má méně motivace zabývat se tím, co chce zákazník. Evropa má navíc drahou pracovní sílu, která inovace také brzdí. Už není moc velká šance, aby tu něco srovnatelně nového jako Tesla vzniklo, bude to jen druhý nebo třetí v řadě.

Vaše firmy se zabývají investicemi do zelené energetiky a ochrany klimatu, obchodují s emisními povolenkami. To je přece také oblast, kam mohutně zasahuje stát.
Ano, ale tam státy zasahovat musí, protože to je první opravdu „celoplanetární“ výzva. Její řešení nelze privatizovat, nemůžete se spolehnout na to, že samotní lidé se budou o klima starat. Dokonce existují i experimenty, v jejichž rámci se skupina lidí snažila nabízet přímo lidem dobrovolný (bez státní intervence) nákup „zelených“ odpustků, ale nikde to nefungovalo. Jako člověk totiž nevidíte bezprostřední efekt, jako když dáte peníze a dostanete rohlík. Navíc jde o velký balík, celosvětově mluvíme o desítkách miliard eur ročně.

Politici by se měli v prosinci na pařížské klimatické konferenci domluvit na závazných pravidlech, aby se podařilo globální oteplení udržet pod dvěma stupni Celsia. Podaří se to?
Zatím to vypadá na dobře zabalený debakl. Podle toho, co teď jednotlivé země prohlašují, to nejspíš v Paříži skončí, že nebudou žádné závazné cíle pro snižování emisí. Státy se k nim spíše přihlásí jen na principu dobrovolnosti. Pokud přijmeme předpoklad, že se vědecké modely nemýlí, musíme celosvětově snížit emise o mnoho desítek miliard tun do roku 2050, tedy o miliardy ročně. A tyto cíle v předběžných proklamacích nejsou, jako by se národy rozhodly věc ignorovat. Pravděpodobnost změny klimatu, před kterou dnes varuje již většina vědců, je přitom vysoká. V případě překročení limitů (celkově je odhad toho, co planeta vydrží asi 2,9bilionu tun) stoupne teplota o 2 °C. Nezdá se to jako něco zásadního, ale důsledky mohou být velké. Takže buď je ta analýza špatně, a to je pro nás dobře, nebo je dobře, a pak je to zlé. A bylo by dobré se „pojistit“, tedy dělat reálná opatření.

Aféra dieselgate

A existuje něco, co by mohlo svět od takového vývoje odklonit?
Pokud jsou varování správná av Paříži se nic zásadního nedohodne, tak snad jedině velká ekonomická krize Číny. To by ale musel tamní těžký průmysl výrazně zpomalit. To se již stalo v EU, kde finanční krize způsobila recesi, a tím klesly emise. Kromě krize Číny tomu mohou pomoci technologie snižující spotřebu energie, třeba chytré měřáky či elektromobily. A také technologie vyrábějící energie bez skleníkových plynů, třeba střešní soláry a větrníky kombinované s bateriemi. Na technologii, kterou lidi budou chtít nejen proto, že řeší klima, ale hlavně proto, že to bude levnější, bych asi spoléhal nejvíc. Tam míří Amerika.

Evropští politici se přitom předhánějí v tom, kdo přijde s ambicióznějšími cíli v oblasti ochrany klimatu.
Evropa má největší systém na obchodování emisí. Nikde jinde na světě neexistuje něco srovnatelného. Jenže v systému emisních povolenek ETS je nyní přebytek asi dvě miliardy tun CO2, což zhruba odpovídá evropské roční spotřebě. Proto jsou povolenky levné, takže stejně ke snižování výroby ze „špinavých“ zdrojů příliš nemotivují. V EU sice máme tento nástroj v ruce, ale moc ho nepoužíváme. Je to takové drahé evropské papírování bez větších důsledků.

Je kvůli klimatickým ambicím evropských politiků výroba elektřiny z uhlí už odepsaná?
Teď určitě ne. Uhlí by bylo odepsané ve chvíli, pokud by se cena jedné povolenky dostala někam mezi 30 až 50 eur za tunu. Ale pokud zůstane pod 15 eury, což vypadá nejméně na dalších pět let, pozice uhlí ve výrobě elektřiny zůstane neotřesená. Je pořád levné.

Je výhodné, když stát finančně podporuje zelenou energetiku?
Všichni víme, jaký problém tu způsobila podpora solárních elektráren. Ale podívejte se do světa, jde to dělat i jinak. Takové SolarCity Inc. průkopníka nové energetiky Elona Muska je smysluplné. Už dneska mají přes jeden gigawatt výkonu, jako jeden temelínský blok. Ale pozor – většina z toho je na střechách rodinných domů nebo na firemních halách, parkovištích nebo v poušti, kde nic neroste. Ne jako tady v Česku na polích a loukách, kde to dává mnohem menší smysl.

Ani v USA by to však nešlo bez podpor?
Mají ale mnohem lepší systém podpory. Jde o úlevy na daních za investice do zelené energetiky. Místo placení federálních daní můžete investovat do soláru na něčí (nebo své) střeše a úřad to uzná jako zaplacené daně. SolarCity to za vás postaví a provozuje. Investoři mají jasné podmínky a oni rozhodují, který projekt podpoří, nikoliv přímo stát. Díky tomu jsou dotace demokratičtější a efektivnější. A také u nich funguje net-metering, tedy že se platí jen rozdíl mezi spotřebovanou elektřinou a tím, co pošlete do sítě. Tady nic takového není, když posíláte přebytky do sítě, dostanete jen směšnou částku, zatímco když z ní berete, tak platíte plnou cenu. A navíc se chystá platba za jistič, která rozvoj střešních solárek spíš zbrzdí.

Energetický regulační úřad argumentuje, že platba za jistič má zabránit tomu, aby si odběratelé rezervovali víc kapacity, než potřebují. Proč je to špatně?
Přestanou vás odměňovat za to, že spotřebováváte méně. Když odebírám méně elektřiny, nechci platit jako ten, kdo topí pánu bohu do oken. Když budete mít oba stejnou velikost jističe, zaplatíte stejně. Navíc je možné, že tento přístup zkomplikuje stavbu solárních panelů s doplňkovými bateriemi v rodinných domech – tedy tam, kde je toto naprosto nejrozumnější. Když dáte panely na střechu místo na pole, má to hned několik přínosů. Chladíte střechu, nezatěžujete síť, protože většinu elektřiny spotřebujete přímo v místě výroby, a neničíte životní prostředí.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.