Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šizeny jsou i limonády nebo špagety pro Čechy, ukázal test ministerstva

  10:00aktualizováno  10:00
Špagety, které jsou pro Čechy vyrobeny z méně kvalitní pšenice než pro rakouský trh nebo pizza s náhražkou sýra a s jiným salámem. Napohled stejné výrobky se opět výrazně liší, ukázaly výsledky druhého testu, který si letos nechalo vypracovat ministerstvo zemědělství.

Test pro ministerstvo zemědělství vypracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Odborníci otestovali celkem 21 produktů, a to dětské výživy, krmivo pro domácí zvířata a privátní výrobky obchodních řetězců z České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Maďarska. Jedenáct výrobků bylo odlišných, tři mírně odlišné a sedm vyhodnotila komise jako stejné. Jedním z výrobků, který pro Čechy nedopadl dobře, je kečup. Výsledky exkluzivně získala dopředu MF DNES (více čtěte zde)

„I tento test, zaměřený na kojeneckou výživu a privátní značky obchodních řetězců, ukázal, že dvojí kvalita je tady stále velkým problémem. U privátních značek je možné jasně říct, že především zákazníci v České republice, v Maďarsku a na Slovensku dostávají výrobky s rozdílnou kvalitou, dost často s kvalitou horší,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka a dodal, že rozdíly mezi výrobky jsou poměrně výrazné.

Globus v Německu prodává pomerančovou limonádu slazenou cukrem s obsahem pomerančové šťávy. V ČR obsahuje „stejná“ limonáda umělá sladidla a pomerančová šťáva je nahrazena levnější jablečnou. Rozdíl je patrný i na pohled. I přes nižší kvalitu si český spotřebitel za limonádu připlatí.

Kečup značky Clever pro český trh má zhruba o 40 procent méně rajčat. Dobře nedopadl ani kečup z řetězce Penny, který se liší složením i výživovými hodnotami. Pasírovaná rajčata z Lidlu se vyrábějí odlišná pouze pro ČR. V testech byl zjištěn rozdíl v sušině přibližně 14 procent. Špagety Clever pro Česko a Slovensko byly méně kvalitní, vyrobeny z běžné pšenice, pro Rakousko byly naopak vyrobeny z kvalitnější tvrdé pšenice. Rozdíl je znatelný i po uvaření.

Ananasové plátky z Lidlu pro Německo a Rakousko jsou nakládané v ananasové šťávě, pro Česko, Slovensko a Maďarsko v cukerném sirupu. Zatímco v Česku si je můžete koupit za 28,70 Kč, v Německu vycházejí na 22 korun. Velký rozdíl byl zaznamenán i v mražené salámové pizze - v německé variantě se používá eidam a mozzarella, v pizze stejného řetězce pro český trh ale najdete analog sýra, tedy náhražku z rostlinných tuků. Ledový čaj Klasik z řetězce Kaufland měl v Česku jiné složení. 

Pozitivně naopak překvapila kojenecká výživa. V instantních kojeneckých výživách se jen drobně lišily výživové hodnoty a zastoupení jednotlivých složek. Přesnídávka s příchutí banán, broskev a jablko měla ve všech zemích složení stejné, naopak dýňová kojenecká výživa stejného výrobce určená pro český trh obsahovala 90 procent dýně, německá jen 65 procent, zbytek byl nahrazen škrobem.

„Tady se také potvrdil trend dvojí kvality potravin, nicméně obráceně, kdy němečtí spotřebitelé dostávají kojeneckou výživu s nižším obsahem základní složky. Nevidím důvod, proč by měli mít jak čeští, tak třeba i němečtí zákazníci rozdílnou kvalitu. V těchto průzkumech budeme dále pokračovat, budeme je zveřejňovat a ukazovat na ty firmy, které tuto nekalou obchodní praktiku používají,“ uvedl ministr Jurečka.

Dobře nedopadly ani první letošní testy

Letos jde už o druhé testování výrobků a jejich rozdílu v kvalitě. První testy, prezentované v létě, přinesly pro tuzemské spotřebitele ne zrovna dobrou zprávu. Z 21 testovaných výrobků se třináct lišilo kvalitou i složením, měly přitom identický obal. Potvrdilo se, že oproti zákazníkům z Německa a Rakouska jsou šizeni zejména zákazníci v ČR, na Slovensku a v Maďarsku.

Ze srovnávaných výrobků vyčnívaly například rybí prsty Iglo s nižší obsahem masa o 7 procent, luncheon meat Tulip ze separátu namísto vepřového masa, nebo prací prášek Persil, který obsahoval ve verzi pro „východní“ země méně aktivních látek. (čtěte o výsledcích prvního testu)

Výrobci rozdíly zpravidla vysvětlují odlišnými chuťovými preferencemi spotřebitelů v jednotlivých zemích, popř. odlišnými zvyky.

Na problém takzvané dvojí kvality upozorňují Češi už zhruba tři roky. Letos se jím více začala zabývat Evropská komise v čele s předsedou Jean-Claude Junckerem. Ten se vyjádřil ve smyslu, že jde o skutečně o problém a je potřeba jej řešit. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno Junckerovi navrhl kosmetickou změnu zákona o ochraně spotřebitele, která by v rámci EU problému zamezila.

Ministr je přesvědčen, že praxi výrobců může zabránit jediná věta, která zakáže rozdíly v kvalitě a složení u stejných produktů, které se marketingově tváří stejně. (čtěte Dvojí kvalitě zabrání jediná věta v zákoně, míní Jurečka)

Podobné testy jako v ČR si realizovali i Slováci. Došli přitom k podobným závěrům. (více čtěte zde)

Autor:


Nejčtenější

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

Krajíce natřete hořčicí a domácí majonézou, navrch rozdrobte čedar.

Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina...



„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi

Ilustrační snímek

Občané Rumunska, kteří pracují v České republice, mají vyšší průměrnou mzdu než zaměstnanci s českým občanstvím. V...

Japonská společnost se omluvila za zaměstnance, protahoval si pauzu na oběd

Fast food, Japonsko

Japonská městská vodárenská společnost se na tiskové konferenci pro média omluvila za to, že jeden z jejích zaměstnanců...

TEST DNES: Pivo v plechu rychle stárne, už po pár týdnech může být zvětralé

Test plechovkových ležáků

Od piva z plechovky asi nikdo nečeká, že bude chutnat jako točené. Ne každý už ale ví, že se často nevyrovná ani...

Další z rubriky

Online daně budou jako elektronické bankovnictví, říká šéf finanční správy

Martin Janeček, ředitel Generálního finančního ředitelství

Finanční správa se začne postupně vymaňovat se závislosti na dodavateli IT systémů, společnosti IBM. Prvním krokem má...

Blockchain: Konec papírování či stáčení kilometrů nebo rychlejší volby

Bankéř Jan Lamser

Elektronická evidenční kniha blockchain má široké využití, nejsou jím pouze kryptoměny. Technilogii lze použít...

Důvod pro změnu zaměstnavatele? Nízký plat i málo uznání

Ilustrační snímek

Nízký plat, nedostatek uznání a neuspokojující kariéra patří mezi důvody, proč Češi nejčastěji opouští zaměstnavatele....

Najdete na iDNES.cz