O vstupu BlaBlaCar do ČR se ví již delší dobu, web zkušebně funguje již od loňského roku. Několik výrazných indicií ale ukazovalo na to, že na trh plnohodnotně vstoupí právě akvizicí Jízdomatu (více jsme psali minulý týden zde). Pro úterní MF DNES informaci potvrdili lidé z trhu, kteří byli s transakcí obeznámeni.
Ve středu to potom potvrdili i zástupci obou firem. „Máme velkou radost, že jsme se od 13. ledna 2016 stali součástí největší komunity pro spolujízdu,“ uvedl Jizdomat.cz v emailu svým uživatelům.
Klientům vzkázal, že si na BlaBlaCar budou muset založit nový účet a stáhnout si novou aplikaci. A zároveň tam musí, pokud je chtějí sdílet, převést veškeré své aktuální jízdy, které měli vypsané na Jízdomatu. Tam už od středy zadávat či vyhledávat nelze. Stejný osud potkal sesterský slovenský veb Jazdomat.sk.
Právě databáze uživatelů je totiž důvodem, proč BlaBlaCar Jízdomat, který nevydělává téměř žádné peníze, kupuje. „Nejcennější hodnotou je pro nás zaběhlá komunita,“ potvrdil důvod akvizice, jejíž parametry firmy nezveřejnily, šéf nové pětičlenné, v Praze sídlící česko-slovenské kanceláře BlaBlaCar Pavel Prouza. Přesunutí uživatelů ale není automatické, jednotliví lidé registrovaní na Jízdomatu musí s migrací svého účtu souhlasit a sami ji provést.
Kolik lidí bylo v Jízdomatu registrovánu jeho zakladatel Jan Mittner uvést nechtěl. Uvedl pouze, že od založení služby v roce 2010 nabídl server 4,5 milionů volných míst v autě, z nichž stovky tisíc se povedlo naplnit. Průměrná délka jízdy prý činila 240 kilometrů.
Každopádně je jasné, že nabídka samotného BlaBlaCar v Česku dosud byla nesrovnatelně chudší. Například v pondělí odpoledne na webu nebyla ani jedna nabídka úterního svezení z Prahy do Brna. Za celý týden byly k dispozici pouze tři jízdy v tomto směru. Zavedenější Jízdomat nabízel v tu dobu na úterek jedenáct jízd na stejné trase.
Zatím služba zůstává nezpoplatněná
Scénář spojení dvou firem zapadá do akviziční strategie, jakou Francouzi předvedli na jiných trzích, například při nákupu maďarské služby AutoHop nebo německého serveru Carpooling.com.
BlaBlaCar a Jízdomat fungují na podobném principu. Na webu nebo přes mobilní aplikaci si registrovaný řidič zadá, kdy, kam a odkud pojede, kolik má volných míst a kolik by chtěl přispět na benzin či naftu. Na stejném místě může na inzerát zareagovat cestující, spojit se s řidičem a domluvit se na detailech.
Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že zatímco Jízdomat je de facto dobročinná organizace, která si od řidičů ani cestujících nic neúčtuje, BlaBlaCar je byznys. Svědčí o tom investice od venture kapitálových investorů, která podle Wall Street Journal činí v souhrnné výši 312 milionů dolarů, která ohodnocuje firmu na 1,5 miliardy.
Firma, která vznikla ve Francii v roce 2006, dnes působí ve 22 zemích a chlubí se tím, že za poslední čtvrtletí zprostředkovala svezení pro deset milionů cestujících. Její příjem spočívá v tom, že platbu každého cestujícího zatíží přibližně desetiprocentním poplatkem. Na nových trzích však zpravidla nějaký čas trvá, než si firma začne poplatek účtovat. To bude minimálně zpočátku i případ Česka a Slovenska. „Zatím zavedení provizí neplánujeme,“ potvrdil Prouza.
Zároveň BlaBlaCar řidičům určuje doporučenou cenu, se kterou potom mohou hýbat o padesát procent. V Česku, kde už před aktuálním vstupem šlo na stránkách jízdu zadat i objednat, například při základním výpočtu násobí počet kilometrů 80 haléři. Trasu mezi Prahou a Brnem tak ohodnotí přibližně na 170 korun, tedy méně než nabízí základní (a srovnatelně jako široce využívané zvýhodněné) jízdné autobusů nebo vlaků na trase.
Přesto bylo možné najít v nabídce i výrazně vyšší částky. To hlavně kvůli tomu, že dosud velkou část cest zařizovali cizinci, kteří Českem projížděli a své jízdy nacenili podle svých lokálních výpočtů. Podle Prouzy je hlavním faktorem ve výpočtu cena pohonných hmot na jednotlivých trzích.
Zatímco ale server GlobalPetrolPrices ukazuje, že například v Německu je průměrně benzin jen o pětinu dražší, ceny na BlaBlaCar se liší výrazněji. Roli v nacenění tak pravděpodobně hraje obecně dražší hromadná doprava, která je pro spolujízdu nejvýznamnějším konkurentem.
Sdílení vlastních aut investoři věří
Koordinované sdílení různých statků. v čele právě s auty nebo byty, přes internet se v posledních letech stalo mezi technologickými start-upy hitem. To platí i o spolujízdě, na které se lidé domlouvali v podstatě od chvíle masového rozšíření aut. Internet však tento fenomén rozšířil a zefektivnil.
Související: Seriál UBERRedaktor a spolupracovník iDNES.cz si půjčili elektromobil a tři dny (a noci) jezdili jako řidiči s využitím aplikace Uber. Vyzkoušeli si tak, jak „z druhé strany“ funguje firma, jež dala svůj název sdílené ekonomice. A která budí momentálně ve světě kontroverze jako málokterá jiná. V rámci miniseriálu o této zkušenosti vyšly nebo vyjdou na iDNES.cz následující texty: |
Ještě několikanásobně výš než BlaBlaCar si investoři rizikového kapitálu cení americký Lyft. Firma založená v roce 2012 působí na podobném konceptu, ale místo meziměstských jízd organizuje spolujízdu ve více než dvou stovkách amerických měst. Za evropskou obdobu Lyftu se potom považuje německá služba Wunder, která v současnosti působí i v Praze.
Sám sebe jako průkopníka spolujízdy charakterizuje i vůbec nejcennější start-up světa Uber. Jeho nejrozšířenější služba, i v Praze působící UberPop, však pracuje na jiném principu než BlaBlaCar, Lyft nebo Jízdomat.
Ceníky a fungování aplikace totiž nemotivují řidiče, aby ušetřili při své jízdě, ale aby si vydělávali tím, že svým autem „taxikaří“. Právě proto má Uber problémy s mnoha předpisy včetně českých zákonů či vyhlášek pražského magistrátu.
Mobilní aplikace dnes pomáhá při shánění zákazníků i klasickým taxikářům. V Česku patří v tomto směru mezi nejzavedenější firma Liftago. Její ředitel Ondřej Krátký přicházející BlaBlaCar však vnímá spíše jako spojence než konkurenta. „Stejně jako my se snaží lépe organizovat dopravu a šetří tak zbytečně najeté kilometry a spotřebované pohonné hmoty,“ říká.
