Máslo je nyní téměř o polovinu dražší než před rokem. Zemědělci i mlékaři nicméně tvrdí, že cena v obchodech kolem 50 korun je normální. A Milan Teplý, šéf Madety, největší mlékárny v zemi, dokonce očekává, že do Vánoc bude kostka stát 70 korun.
Výrobci přitom argumentují nejen rostoucí poptávkou, ale také nedostatkem a zdražováním smetany na trhu (více čtěte zde).
K dalšímu růstu ceny másla může krátkodobě přispět i to, kdyby si ho lidé začali nakupovat do zásob, ať už v Česku, nebo za hranicemi. To v průzkumu nevyloučila téměř polovina lidí. Už začátkem měsíce přitom v některých obchodech máslo chybělo.
Omezili jste kvůli vysoké ceně spotřebu másla?
Na vině vysoké marže řetězců?
„Cena másla roste v celé Evropě, a to meziměsíčně o sedm procent. Přitom cena mléka stagnovala, nebo mírně klesla. Konečná cena másla je především ovlivněna vysokou marží, kterou si obchodníci určují,“ říká externí poradce Moneta Money Bank Mojmír Severin.
Z průzkumu také plyne, že jen třetina z těch, co zatím nesnížili spotřebu, by skousla, kdyby máslo stálo víc než osmdesát korun.
Závratný růst cen v tuzemsku by tak nakonec mohl zvrátit dlouhodobý trend příklonu k máslu, které lidé opět začali vnímat jako přírodní produkt. Spotřeba této potraviny v Česku totiž po prudkém propadu v 90. letech zhruba od roku 2000 zvolna rostla. Nyní se v Česku sní necelých šest kilogramů másla na osobu za rok.
Nakonec bude záležet na tom, jak vysoké ceny másla v obchodech lidé snesou. „Ještě nikdy nebyli s tak vysokými cenami konfrontováni. Bylo by logické, kdyby se část z nich přeorientovala na levnější alternativy, nedá se předem říci, jak velký počet domácností to bude,“ říká ekonom ČSOB Petr Dufek.
Margarín moc netáhne
Máslo v akciZajímá vás, kde právě dnes koupíte nejlevnější máslo? Na AkcniCeny.cz najdete informace, kde je momentálně jaké máslo v akci. |
Lidé jsou však obecně u základních potravin mnohem méně citliví na změny cen než u výrobků, které si nedopřávají denně. „U másla je však situace trochu odlišná, neboť je částečně nahraditelné rostlinnými tuky. Citlivost na cenu je tak vyšší než například u chleba,“ dodává hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.
Průzkum navíc ukázal, že většina, téměř 56 procent těch, co omezili spotřebu másla, na levnější tuky, jako jsou margaríny, nepřešla. V podobném duchu mluví i řada expertů, kteří doporučují omezovat vysoce průmyslově zpracované produkty. V tom máslo nad margaríny vyhrává.
„Pokud někdo šetří, doporučuji raději málo, ale kvalitně. To znamená zůstat u másla a další mazání řešit třeba pomazánkami ze zeleniny, luštěnin, rybiček, vajíček, či po italsku chleba namáčet do kvalitního olivového oleje,“ říká specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.
Dříve se přitom máslo kvůli vysokému obsahu nasycených tuků nedoporučovalo. Nedávné studie však podle Slimákové ukazují, že jde o mýtus. Naopak se podle ní nepotvrdilo, že vyšší konzumace rostlinných olejů může předcházet riziko vzniku srdečních nemocí.
Cena másla rostePRŮZKUM: Tři pětiny lidí snížily spotřebu másla VYSVĚTLENÍ: Cenu másla šponuje smetana ŠÉF MADETY: Máslo bude stát 70 korun SROVNÁNÍ: Kolik stojí v Polsku či na Slovensku BUDOUCNOST: Pod 43 korun už máslo nebude RECEPT: Jak si vyrobit máslo doma VÁNOCE: Evropu čeká nedostatek másla KOMENTÁŘ: Drahé máslo? Dojnice a EU |
Odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju Jiří Brát naopak říká, že rostlinné tuky jsou v poslední době zbytečně démonizovány z hlediska výrobních technologií. „Vyrobit se dá i biomargarín,“ říká s tím, že margarín je alternativou k máslu.
„Rostlinné tuky používané k namazání na chléb a pečivo mají příznivé složení mastných kyselin a jsou dobrým zdrojem esenciálních mastných kyselin. Ovšem za předpokladu, že nejsou k jejich výrobě použity částečně ztužené tuky obsahující transmastné kyseliny,“ říká Brát.
Podle něj bychom neměli konzumovat více než 20 gramů nasycených mastných kyselin ze všech zdrojů denně. „Raději bych to snědl a vypil v sýrech, jogurtech a mléce, které oproti máslu poskytují plnohodnotné bílkoviny a vápník. Za přijatelnou konzumaci másla v rámci pestré vyvážené stravy lze považovat 10 gramů (jedna porce) denně a ne úplně každý den,“ říká Brát.
Slimáková říká, že u minimálně zpracované potraviny, jako je třeba i máslo, není třeba počítat gramy. „Omezovat tuky by měli pouze lidé, kteří se přejídají sacharidy, protože zdravotně úplně nejhorší je kombinace cukrů s tuky na talíři,“ upozorňuje.
