Některé šunky moc masa neviděly

  • 31
Šunku dělá šunkou kýta, ušlechtilý kus svalu zadní čtvrtě vepře. Kýta není levná, proto nemůže být levná ani šunka. Přesto dnes koupíte šunku už za 70 korun, třebaže průměrná cena se pohybuje mezi 150 a 200 korunami, ale může se vyšplhat i na 450 korun.

Abychom se mohli v obchodě rozhodovat nejen podle ceny, ale především podle kvality, jsou šunky od loňského roku rozděleny do čtyř jakostních skupin. Problém je, že se tato zásadní informace k obchodníkům zřejmě ještě nedonesla. V malých obchodech o této povinnosti většinou vůbec nevědí, ve velkých hypermarketech ji plní tak napůl. Šunky do tohoto testu, který měl ověřit, zda odpovídají své kategorii, jsme nakupovali v osmi hypermarketech, jen ve čtyřech byly tyto údaje uvedeny. Jakostní třídy jsou přitom důležité, vypovídají o tom, kolik masa bylo při výrobě použito a jakou chuť bude šunka mít. Čím více masa, tím lépe. Rozdíl mezi první a čtvrtou třídou je totiž právě v obsahu čisté svaloviny. Zatímco šunka nejvyšší jakosti jí má šestnáct procent, konzumní může mít jen sedm, navíc smí být přibarvena a nastavena i rostlinnými bílkovinami.

Čím vyšší kategorie, tím lepší chuť

Test, při němž odborníci posuzovali vzhled a chuť, potvrdil, že obsah masa se skutečně projeví i na chuti. Nejméně chutnaly šunky konzumní, o něco víc standardní a nejvíc výběrové, i když pořadí mezi standardními a výběrovými se trochu pomíchalo. Absolutní vítězství v chuti si odnesla šunka nejvyšší jakosti ­ jediná z této skupiny ­ Ardenská dušená dovážená z Belgie. Od ostatních se výrazně odlišuje cenou, v Tesku prodávají kilo za 449 korun. Dobře chutnaly porotcům i o víc než polovinu levnější výběrové šunky ­ Pražská plzeňské firmy Schneider a Sedlácká, kterou vyrábí Globus. Příjemnou masovou chuť ocenili porotci i u šunky Krásno, kterou však sám výrobce označuje za standardní, ačkoliv by množstvím svalových bílkovin mohla patřit mezi výběrové.

šunka nejvyšší jakosti

šunka výběrová

šunka standardní

šunka konzumní

prvotřídní šunka, vyrábí se pouze z celosvalové kýty, má nejméně 16 % čistých svalových bílkovin, rostlinné bílkoviny a barviva se nesmějí použít stejně jako šunka nejvyšší jakosti smí být vyrobena pouze z celosvalové kýty, bílkovin z čisté svaloviny má však o něco méně ­- 13 % může se vyrábět i z kýty zrněné, tedy rozsekané, svaloviny musí mít nejméně 10 %, může obsahovat barviva, ale ne rostlinné bílkoviny šunka té nejnižší jakosti, svaloviny může mít jen 7 %, k výrobě se mohou používat barviva i rostlinné bílkoviny

Málo masa, hodně sóji

"Chybí chuť masa, slané bláto, chuť po cizí příměsi, hodně vody, horší šunkový salám, spíš luncheonmeat než šunka..." tak zněly verdikty hodnotitelů u té nejhorší kategorie ­ konzumní. Málo chuti po mase, zato víc po přídavku rostlinné bílkoviny měla i Sendvič šunka firmy Le Co Horní Jirčany, která podle údajů výrobce patří mezi standardní. Analýzy v laboratoři pražského Státního veterinárního ústavu ukázaly, že je klamavě označena. Se svými 7,5 % svalových bílkovin patří do skupiny konzumních. Ostatní výrobky kategorii odpovídaly, i když některé se pohybovaly doslova na hraně. Jiné zase sami výrobci podhodnotili, zařadili je do nižší kategorie, než by si šunky zasloužily. Pohled do výsledkové tabulky (na straně E2) napoví, že cena není spolehlivým vodítkem pro výběr. Některé výběrové jsou levnější než standardní, nebo dokonce konzumní.

Jaké šunky nabízejí a prodávají v obchodech? Mají povinnost informovat o jakostních třídách? Více se dozvíte v dalším článku ZDE

Vědí prodavači, co prodávají?

Šlehaná šunka od firmy Zedníček z Dolního Němčí musela být z testu diskvalifikována, protože mezi šunky nepatří. Šunka nemůže být z rozšlehaného masa, byť by bylo z kýty. "Chtěli jsme dát zákazníkům informaci, že výrobek je z kýty, ale rozšlehané," uvedl ředitel společnosti Jiří Puršl. Rovněž rakouská šunka Glatter vlastně neměla být mezi testovanými. Je totiž drůbeží, nikoliv vepřová. V pražském Intersparu ji však nabízejí jako "šunku", teprve na etiketě z váhy se objeví údaj "krůtí". Na dotaz, jaká šunka to tedy je, prodavačka nedokázala odpovědět. Pokud je výrobek označen jen jako šunka, jde vždy o vepřovou. Pokud by byla vyrobena z jiného druhu masa, musí na ní být uvedeno, z jakého je zvířete. Sporný byl i další výrobek ­ mini pizza od firmy Váhala. Carrefour jej nabízí pod názvem Pizza šunka, ačkoliv výrobce tvrdí, že to šunka není. "My musíme prodávat, co chce zákazník. A ten chce v současnosti levné zboží," říkají nákupčí řetězců. Sami přidávají radu pro výběr: Pokud koupíte výběrovou šunku v ceně 90 korun za kilo, pak nevěřte, že je výběrová. Když víte, že surovinou pro výrobu šunky je vepřová kýta, která stojí zhruba sto korun, a šunku vám nabízejí za sedmdesát, tak něco není v pořádku.

Jak poznat dobrou šunku? - výsledky rozsáhlého testu šunek naleznete ZDE

Laciná šunka je malý zázrak chemie - o tom, jak se vyrábějí šunky,  si můžete přečíst v tomto článku