Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kultovní reklamy: Eurotel chtěl blíž k lidem. Najal autora filmu Baraka

  14:03aktualizováno  14:03
Eurotel, dominantní hráč na trhu s mobilním voláním, se v devadesátých letech minulého století chtěl dostal blíž k lidem a ukázat, že mobily nejsou jen pro bohaté. V době, kdy se ještě v tuzemské reklamě utrácely velké peníze, vznikla jedna z nejdražších českých kampaní všech dob. Eurotel si najal režiséra filmu Baraka.

V roce 1998 se v televizi objevila velká, na český trh netypická reklama. Zadavatelem byl mezi mnoha lidmi neoblíbený moloch Eurotel. Ten už v předchozích letech v několika spotech národu představoval mobilní telefony, ale potřeboval posílit přesvědčení, že si je může dovolit každý. Stejný cíl měl o dva roky později Oskar, tento malý hráč však šel cestou vymezování se vůči konkurenci (čtěte Počkejte 20 minut a močte se slevou).

Tehdejšího ředitele agentury Leo Burnett Josefa Havelku napadlo, aby základem spotu byly hlasy v oblacích. Kreativci pak obcházeli zaměstnance, aby posbírali jejich zinscenované telefonní hovory.

„Většina replik, která se objevila v reklamě, jsou původní nahrávky zaměstnanců, které jsme nahráli jen proto, abychom klientovi odprezentovali scénář,“ vzpomíná Jiří Pleskot, který v agentuře osm let pracoval na reklamách pro Eurotel, z toho čtyři roky jako kreativní ředitel. Klientovi se nápad líbil.

O zajímavých reklamách čtěte na iDNES.cz každou středu a pátek

Reklamu se podařilo natočit ve velkém stylu, bylo to navíc v době, kdy firmy neváhaly za kampaně utrácet obrovské peníze.

K natáčení spotu se podařilo získat významného amerického režiséra a kameramana Rona Fricka, autora filmu Baraka. Spot „Více ze života“ nese rukopis tohoto slavného snímku. Útržky obyčejných telefonních hovorů o tom „kolik rohlíků nakoupit“ podbarvují atmosférické záběry krajiny a meditativní hudba.

Jako natáčení bondovky

Americký režisér Fricke jednoho dne zvedl telefon a na nabídku bez velkého váhání kývl. Pod podmínkou, že se nebudou používat již hotové záběry, ale natočí se nové. Použila se přitom tehdy nová speciální technologie Spacecam, která umožňovala natáčet z vrtulníku, zatímco kameraman ovládal kameru zavěšenou pod vrtulníkem joystickem. Speciální zařízení na zádi vyrovnávalo výkyvy, aby byly záběry zcela plynulé.

„Bylo to nesmírně technicky náročné, připomínalo to natáčení bondovky,“ líčí Pleskot. „Po první reklamě na superb to byla snad nejdražší reklama, jaká v Česku do té doby vznikla,“ dodal.

Spot stál mezi 15 a 20 miliony korun a připravoval se dva měsíce. Dnes se průměrná reklama v Praze točí za 1,5 milionu korun a doba, po kterou vzniká, je výrazně kratší.

Seriál kultovní reklamy

Každou středu a pátek na iDNES.cz

Reklama se kromě své velikosti odlišovala od jiných také tím, že přestala být o produktu. „To mobilní operátoři dosud moc neuměli. Byla o spojování lidí. V mých očích byla kampaň jednou z těch, které pomáhaly přeměnit vnímáním mobilního volání z luxusní služby pro bohaté lidi nebo korporátní klienty na prostředek pro normální lidi,“ myslí si Vladimír Bystrov z agentury Bison & Rose.

Spot se také dočkal své parodie v pořadu Česká soda. Útržky telefonních hovorů jsou v ní okořeněné typickým černým humorem. „Tak si představ Maruno, že Frantovi uřízli nohu...,“ líčí sklíčeným hlasem herečka Eva Holubová. A následují další. „Tak si představ, že mě vyhodili z práce... Tu neděli asi nepřijedu, je to člověče se mnou nějaký špatný... No, to jsem zase já, tak si představ, že oni mu už uřízli i tu druhou. To je ostuda... No, hele holka, oni ho tam úplně věšeli. To s ním zas nebude tejden řeč...“ I tato parodie byla velmi oblíbená.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.