Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kultovní reklamy: Kožený lákal na desetinásobek. K úhradě spotů se neměl

  12:00aktualizováno  12:00
Divoká privatizační ruleta o majetek za stovky miliard z počátku 90. let minulého století byla první velkou příležitostí pro tuzemský reklamní trh. Stovky investičních fondů potřebovaly svou identitu.

Téměř tisíc investičních fondů v každé ze dvou privatizačních vln a miliony netušících lidí, kteří se právě stali investory. Mostem, po kterém chtěla řada z fondů přejít a získat si důvěru lidí a jejich peníze, byly reklamní agentury. Pro ně byla privatizace nepoznanou příležitostí, jak vyrůst. Prodávaly se státní podniky za téměř 400 miliard korun.

„Vznikl obrovský přetlak poptávky, první velká reklamní žeň,“ píše ve své knize Reklama od pana Vajíčka k falešným sobům Jaroslav Krupka. Podle něj teprve kupónová privatizace nastartovala reklamní trh a zejména původní tvorbu.

Pamětníci si vzpomenou třeba na reklamu s vejcem na Creditanstalt. Nebo na billboardy se sloganem „Dívejte se naším směrem“ a portréty hudebníků Kocába s Kratochvílem, kteří byli hlavními propagátory později vytunelovaného fondu Trend (v té době už v něm nefigurovali). Kellnerův fond PPF zase podporovala řada herců. V reklamě se angažoval například Milan Šteindler, herec Josef Dvořák a další. „Privatizační reklamy hodně často lákaly na známé tváře,“ říká pamětník a odborník na reklamu Jiří Mikeš.

Seriál kultovní reklamy

Každou středu a pátek na iDNES.cz

V počátcích však především zaujala reklama na Harvardské fondy, která se obešla bez podpory herců a známých osobností. Byla postavena na svědectví neznámých lidí. Kampaň údajně stála Viktora Koženého 35 milionů korun a jak Krupka zmiňuje ve své knize, už tyto peníze byl problém od Koženého získat. Zástupce agentury Mark BBDO kvůli tomu musel letět dokonce do Ženevy.

Obrovská kampaň startovala na začátku roku 1992. Teprve Viktor Kožený lidem, kteří privatizaci nerozuměli, v reklamě srozumitelně a jasně sdělil, o co jde. „Kožený se stal fenoménem, jen během ledna mu svěřilo své kuponové body na 200 tisíc lidí. Hlavní zásluhu na tom měl právě ‚kobercový nálet‘ jeho kampaně,“ uvádí Krupka ve své knize.

A proč vlastně měly harvardské fondy takový úspěch? „Na rozdíl od všech ostatních Viktor uměl vystupovat jako jakýsi monarcha, rozhodoval se rychle a nebál se riskovat,“ vysvětlil to autor reklamy z BBDO Marek Šebesťák. Desetinásobek zisku za rok bylo podle něj první srozumitelné sdělení pro lidi v záplavě stovek privatizačních fondů.

Podle Krupky reklamní agentury díky privatizaci zprofesionalizovaly svou práci, ale na druhou stranu zkušenosti s vytunelovanými fondy reklamu znevěrohodnily.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.